<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické údaje a odtokové poměry > Komplexní vodohospodářské úpravy na Břeclavsku

V rámci realizace komplexních vodohospodářských úprav Jižní Moravy, zejména z důvodů ochrany lidských sídel a další intenzifikace zemědělské výroby, byly v letech 1968 až 1987 realizovány vodohospodářské úpravy dolního toku řeky Dyje. V letech 1968–1973 byla provedena regulace řeky Dyje v délce 24 km od Nových Mlýnů až po Břeclav. V rámci regulace byl tok řeky v úseku Bulhary–Ladná přeložen do nového koryta, opatřen protipovodňovými hrázemi a byl vybudován vodohospodářský uzel Bulhary (nový klapkový jez, pravobřežní pevný rozdělovací objekt do průtočné inundace Bulhary–Břeclav a pohyblivý přelivný objekt do Přítluckého poldru pro řízenou inundaci při odlehčování povodňových průtoků). Řeka Dyje tak byla zbavena možnosti přirozeně zaplavovat rozlehlé původní aluvium jak na pravém břehu k Nejdku, Lednici a Břeclavi, tak i na levém Břehu k Přítlukám, Rakvicím, Podivínu a Ladné. V rámci této etapy vodohospodářských úprav byly také dále vybudovány a upraveny vyústní trať Trkmanky, odvodňovací čerpací stanice Trkmanka, ochrana lednického zámeckého parku, pevný jez Lednice, objekty odpadů atd.

Pro zvýšení protipovodňové ochrany města Břeclavi bylo realizováno v rámci vodohospodářského uzlu Břeclav Odlehčovací rameno řeky Dyje, které obtéká město západně a prochází prostorem mezi Břeclaví a Poštornou. Rameno odbočuje z řeky Dyje v prostoru, kde dříve odbočoval Mlýnský náhon. Průtoková kapacita ramene činí 155 m3/s, což zajišťuje spolu s vlastním korytem Dyje bezpečné převedení průtoků do 505 m3/s přes vlastní město Břeclav.

Na území Břeclavi (k.u. Břeclav, Charvátská Nová Ves a Poštorná) byly v rámci I. etapy vodohospodářských úprav (vodohospodářského uzlu Břeclav) realizovány následující stavební objekty:

 

Další klíčovou částí vodohospodářských úprav, která bezprostředně ovlivňuje průtokový režim v zájmovém území, představovala výstavba tří nádrží vodního díla Nové Mlýny. Tato soustava byla vybudována v letech 1975–1987.

Třetí část úprav, které změnily původní tok řeky Dyje pod Břeclaví až po soutok s řekou Moravou, proběhla v letech 1979–1985. Původní tok řeky byl tzv. průkopy zkrácen přibližně o 5 km a současně byly od řeky odděleny (neoprávněně) říční meandry. V zájmovém území tj. na území města Břeclavi byl tok řeky Dyje opatřen protipovodňovými hrázemi. Úprava však proběhla šetrněji než v úseku Nové Mlýny–Břeclav, protože podél řeky Dyje byl ponechán široký mezihrázový prostor.

V rámci této etapy vodohospodářských úprav byl také vybudován na odstaveném říčním meandru nápustný objekt Pohansko.