<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické údaje a odtokové poměry > Vodní toky zájmového území

Páteřním vodním tokem celého Břeclavska je vodní tok Dyje.

Dyje

Řeka Dyje spolu s řekou Moravou tvoří významný krajinný fenomén jižní Moravy. Řeka Dyje má dvě pramenné oblasti, Moravskou Dyji a rakouskou Dyji, které se spojují na území Rakouska a pokračují dále jako Dyje (Thaya) a na území České republiky vstupují v ř.km 210 u Podhradí nad Dyjí. Břeclav se nachází na dolním toku. Po opuštění VDNM tvoří řeka Dyje až po obec Bulhary hranici CHKO a BR Pálava. V k.ú. Lednice vtéká řeka Dyje do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Celé území Břeclavi je součástí tohoto chráněného území. Na území Břeclavi (k.ú. Ladná) řeka Dyje vstupuje v ř.km 33,2 a území Břeclavi opouští v ř.km 12,3 (k.ú. Břeclav po zámečkem Lány). Úsek mezi ř.km 27,5 (odbočka Odlehčovacího ramene ve Staré Břeclavi) a ř.km 24,5 (most železniční trati zv. „Vídeňák“) můžeme označit jako městskou trať Dyje. Pod městem Břeclav (k.ú. Břeclav) na Pohansku v ř.km 16,2 začíná řeka Dyje tvořit státní hranici mezi Českou republikou a Rakouskem až po své ústí do řeky Moravy.

Povodí řeky Dyje má okrouhlý tvar s vějířovitým systémem přítoků. V povodí řeky Dyje se v současné době nachází 19 údolních nádrží a asi 2500 rybníků a menších nádrží. Jejich akumulační objem dosahuje 623 mil. m3, což je 45 % průměrného ročního odtoku vody z povodí řeky Dyje. Přirozený průtokový režim vody v dolní části toku řeky Dyje pod vodním dílem Nové Mlýny a tedy i na území města Břeclavi je výrazně ovlivňován těmito nádržemi. Průměrný průtok v řece Dyji v Břeclavi činní cca 40 m3/s, minimální průtok se pohybuje okolo 15 m3/s.

Koryto řeky Dyje je v zájmovém území kompletně upraveno vyjma některých částí v oblasti mezi Ladnou a Starou Břeclavi, Pohanská a Lánů. Jedná se o úpravy protipovodňového charakteru, dále ochrany okolních pozemků proti říční erozi (průpichy) a pomístní úpravy nátrží. Z hlediska stability dnešního koryta lze konstatovat, že je závislá na způsobu opevnění břehů. Úseky bez úpravy se vzrostlými stromy mají všechny klady a nedostatky přirozeného břehu. Ten je většinou stabilizován pouze kořenovým systémem stromů, případně travním porostem. Na území Břeclavi jde o úsek hraničního toku, kde se přirozené koryto střídá s upravenými úseky průpichů, dále úsek nad Břeclaví až k Ladné, kde je Dyje opatřena odsazenými hrázemi a protéká ve svém přirozeném korytu. V tomto úseku se jedná o nejzachovalejší úsek řeky Dyje, kde tok vytváří přirozené zákruty, kde probíhá aktivní boční říční eroze a všechny fluviální procesy.

Celkově lze zájmový úsek toku přes území Břeclavi rozdělit do tří charakteristických částí. Je to část dolní pod Břeclaví, která je přirozeným tokem s pomístními úpravami (průpichy) a hrázovým levobřežním systémem. Část střední představující typickou městskou úpravu v opěrných zdech a upraveném korytu lichoběžníkovitého tvaru a úsek horní nad městem Břeclaví představující souvislou úpravu, kde koryto má tvar dvojitého lichoběžníku s hrázemi.

Vybřežování velkých vod

Prakticky celý úsek dolní Dyje je ohrázován buď přímo u toku nebo odsazenými hrázemi zabraňujícími dalším rozlivům. Původně byla ochrana území naprojektována na průtok stoletých vod Q100, ale po povodních v roce 2006 bylo zjištěno, že tento stav neodpovídá. Proto byla hodnota Q100 přehodnocena a navýšena oproti Q100, na kterou byly VH úpravy projektovány.

Odlehčovací rameno řeky Dyje

Tento vodní tok byl vybudován v rámci vodohospodářských úprav, je trvale zvodněn. Z hlavního koryta řeky Dyje odbočuje v ř.km 27,5 a zpět zaúsťuje do řeky Dyje v ř.km 22,1. Slouží zejména k provádění povodňových průtoků v řece Dyji, protože městská trať řeky Dyje provede průtoky odpovídají 350 m3/s.

Včelínek

Vodní tok Včelínek v ř.km 7,1 vytéká z Mlýnského rybníka, protéká podél lesa (Kančí obory) pod Charvátskou Novou Vsí a je zaústěn pod vývarem jezu Poštorná do Odlehčovacího ramene řeky Dyje. Projektovaná kapacita koryta činí 5 m3/s. Průtoky jsou bezprostředně ovlivňovány hospodařením na lednické rybniční soustavě a soustavě kanálů v prostoru Kančí obory.

Ladenská strouha

Ladenská strouha vtéká na území Břeclavi (k.ú. Ladná) cca 1 km S od Ladné. Území kolem Trkmanky na k.ú. Rakvice, Podivín a Ladná bylo poznamenáváno vodohospodářskými úpravami již konce 19. století a v 1. třetině 20. století. Dříve přes k.ú. Ladná protékala řeka Trkmanka. Po provedení vodohospodářských úprav na řece Trkmance, jejím ohrázování a zaústění do řeky Dyje v ř.km 34,5 je v současné době Ladenská strouha dotována vodou prostřednictvím shybky pod Trkmankou z levobřežní části nivy řeky Dyje pod Rakvicemi, nápustným objektem z Trkmanky a vodou z regulačních drenáží na Podivínsku. Celková délka toku činí 10,64 km. Protéká městskou částí Ladná, kde je zaklenuta v délce 454 m. Dále protéká podél levobřežní ochranné protipovodňové hráze řeky Dyje. Ve Staré Břeclavi je zatrubněna v délce 1 116 m a v ř.km 26,6 pod jezem Břeclav je zaústěna do řeky Dyje. Otevřené koryto Ladenské strouhy je v celé délce ohrázováno.

Přítoky Ladenské strouhy na území Břeclav (k.ú. Ladná, k.ú. Břeclav) LP Ovčačka a Žižkovský potok. U Staré Břeclaví je v ř.km 1,850 pod Ladenskou strouhou vybudována shybka, kterou je napouštěn otevřený závlahový kanál K5 z řeky Dyje.

Žižkovský potok

Žižkovský potok pramení na k.ú. Moravský Žižkov S od Prechova a na území Břeclavi (k.ú. Ladná) se dostává SV od dálnice D1. Protéká podél Širokého Dvora, S podél letiště Ladná a v blízkosti čerpací stanice Ladná ústí do Ladenské strouhy.

Mlýnský náhon

Mlýnský náhon je napájen vodou z Odlehčovacího ramene řeky Dyje, protéká podél pivovaru, přes mlýn. Před sportovním areálem Tatranu Poštorná je část průtoků odváděna pomocí zatrubnění pod sportovním hřištěm do Odlehčovacího ramene řeky Dyje. Mlýnský náhon dále protéká původním řečištěm (Stará Dyje) a ústí v ř.km 18,6 do řeky Dyje. Při povodňových průtocích v řece Dyji dochází k manipulaci na vtokovém i  výtokových objektech Mlýnského náhonu, tak aby byl omezen vtok jednotlivými objekty.

Svodnice

Ve východní části k.ú. Břeclav, na samé hranici katastru, protéká vodní tok Svodnice, do kterého jsou zaústěny Svodnice 01, 02, 03 (periodické vodoteče, otevřené kanály) z východní části k.ú. Břeclav        

Periodická vodoteč v k.ú. Poštorná

V jižní části k.ú.  Poštorná (Boří les) je situována periodická vodoteč, která protéká Františkovým rybníkem, opouští uzemí ČR a v ř.km 16,2 jako levostranný přítok ústí do řeky Dyje.

Lesní kanály v polesích Horní les, Soutok

Lesní kanály v uvedených polesích byly v 90. letech 20. století z velké části obnoveny, byly na nich osazeny vzdouvací objekty. Jejich funkcí je zlepšování hydrologického režimu nivních biotopů (lužního lesa, luk) v polesí Horní les a Soutok.

Pivovarský járek

Pravobřežní přítok Mlýnského náhonu v prostoru mezi Odlehčovacím ramenem a Mlýnským náhonem.

Vodní toky na území Břeclavi

Poznámka:
VVT – vodohospodářsky významný vodní tok
DT – drobný vodní tok