<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické údaje a odtokové poměry > Základní hydrologické údaje a odtokové poměry |
Rozhodujícím proměnlivým faktorem, který ovlivňuje hydrologický režim zájmového území jsou odtokové poměry na řece Dyji.
Ke značným změnám v odtokových poměrech na řece Dyji v zájmovém území došlo v důsledku rozsáhlých vodohospodářských úprav, v jejichž rámci byla provedena úprava koryta řeky Dyje a byla vybudována soustava nádrží Vodní dílo Nové Mlýny.
Na řece Dyji byly provedené komplexní vodohospodářské úpravy na účelem ochrany proti povodním. Kapacita upraveného toku řeky Dyje byla navržena na ochranu Q100. Upravená koryta toků zabezpečují plynulý odtok povodňových průtoků. Kapacita menších upravených toků je Q3–Q5, jedná se o toky ve správě podniků Lesy ČR, a.s. a Povodí Moravy, a.s. U neupravených toků je kapacita koryta cca Q1.
Snížení teoretických účinků povodní retenčním účinkem VDNM (transformační účinky) je uvedeno v tabulce.
|
Qn [m3/s] |
|||||
---|---|---|---|---|---|---|
Q1 |
Q5 |
Q10 |
Q20 |
Q50 |
Q100 |
|
Maximální přítok do VDNM |
172 |
380 |
490 |
612 |
790 |
940 |
Maximální odtok z VDNM |
150 |
350 |
430 |
562 |
740 |
785 |
V rámci vodohospodářských úprav došlo v zájmovém území k úpravě řeky Dyje. V území nad městem Břeclav jsou výborné předpoklady pro intenzivní zemědělskou výrobu zejména v levobřežní části nivy a této skutečnosti byla podřízena i koncepce řešení. Levobřežní niva je zde provedenou úpravou chráněna na stoletou vodu Q100, pravobřežní niva je zabezpečena na vodu pětiletou až desetiletou Q5–Q10.
Dělení průtoků v řece Dyji zajišťuje třípólový segmentový Jez Bulhary. Až do průtoků 450 m3/s (Q5–Q10) odtéká veškerá voda do koryta pod jezem, vyšší průtoky jsou přiváděny 180 m dlouhým pevným rozdělovacím objektem (přepadem) v ř.km 40,1 do pravobřežního průtočné inundace Bulhary–Břeclav.
Úprava koryta řeky Dyje od Jezu Bulhary v ř.km 39,872 je provedena dvojím lichoběžníkovým korytem s ohrázováním. Úsek od jezu Bulhary ř.km 39,8 po ústí levobřežního přítoku Trkmanky má kapacitu 450 m3/s, pod Trkmankou po Břeclav je kapacita koryta 505 m3/s.
V úseku Jez Bulhary po ř.km 30,8 na k.ú. Ladná je řeka Dyje vedená v novém korytu. Od ř.km 30,8 po Břeclav řeka Dyje teče ve svém původním korytu a je opatřena hrázemi. Jedná se o nejzachovalejší úsek řeky Dyje mezi Břeclaví a VDNM.
Ohrázováním koryta Dyje v úseku Břeclav – Nové Mlýny se změnily odtokové poměry podzemních vod v souvrstvích písčitých štěrků spodního souvrství říční nivy a bylo proto nutné řešit stabilitu podloží ochranných hrází a vliv vysokých vodních stavů na režim podzemních vod v nivě. Podél levobřežní ochranné hráze na Břeclaví byly vybudovány odvodňovací studny, které umožňují snížení vztlaků pod vzdušnou patou ochranné hráze a pomocí regulovatelného výtoku ze studní se zamezuje podmáčení okolních pozemků.
Dalším vodohospodářským významným objektem je pohyblivý Jez Poštorná na Odlehčovacím rameni Dyje. Vedle vzdouvání hladiny podzemní vody pro vodárenské účely (Jímací území Kančí obora) zajišťuje tento jez dělení povodňových průtoků. Až do průtoku 350 m3/s, kapacita koryta řeky Dyje městskou tratí Břeclavi, je jez zahrazen. Od odbočení z hlavního toku řeky Dyje po jez Poštorná je kapacita koryta 150 m3/s, pod jezem Poštorná je kapacita koryta Odlehčovacího ramene 450 m3/s, tj. 150 m3/s + přítok z pravobřežní průtočné inundace Bulhary–Břeclav, který je zaústěn pod vývarem Jezu Poštorná.
Pod soutokem Odlehčovacího ramene Dyje s vlastním tokem Dyje je kapacita koryta řeky Dyje po jez (nápustný objekt) Pohansko 775 m3/s. Nápustným objektem Pohansko je možné průtoky nad 500 m3/s odlehčovat do poldru Soutok. Kapacita řeky Dyje po Soutok s řekou Moravou je 500 m3/s.
Tok |
Úsek toku |
Kapacita Q (m3/s) |
---|---|---|
Dyje |
Nové Mlýny – Jez Bulhary |
450 |
Průtočná inundace Bulhary–Břeclav |
280–300 |
|
Přítlucký poldr |
nad Q100, max.105 |
|
Jez Bulhary – ústí Trkmanky |
450 |
|
Ústí Trkmanky – Břeclav |
450 |
|
Městská trať v Břeclavi nad jezem Břeclav |
330 |
|
Odlehčovací rameno po jez Poštorná |
120 |
|
Odlehčovací rameno pod jezem Poštorná |
435 |
|
Soutok Dyje a Odl. Ramene – Jez Pohansko |
775 |
|
Poldr Soutok |
275 |
|
Jez Pohansko – soutok Moravy a Dyje |
500 |
Tok |
Profil |
Qm (m3/s) |
||||||
Q30 |
Q90 |
Q180 |
Q270 |
Q330 |
Q355 |
Q364 |
||
Dyje |
Nové Mlýny pod přehradou |
91,67 |
44,49 |
27,21 |
18,67 |
13,36 |
9,47 |
4,56 |
Dyje |
Ladná |
92,16 |
45,18 |
27,63 |
18,95 |
13,56 |
9,58 |
4,59 |
Včelínek |
Mlýnský rybník |
0,45 |
0,2 |
0,11 |
0,055 |
0,025 |
0,012 |
0,003 |
Včelínek |
Břeclav |
0,38 |
0,18 |
0,1 |
0,055 |
0,04 |
0,03 |
0,015 |
Tok |
Profil |
Qn (m3/s) |
||||||
|
|
Q1 |
Q2 |
Q5 |
Q10 |
Q20 |
Q50 |
Q100 |
Dyje |
Nové Mlýny pod přehradou |
160 |
231 |
341 |
436 |
541 |
693 |
820 |
Dyje |
Ladná |
160 |
231 |
341 |
436 |
541 |
693 |
820 |
Včelínek |
Ústí |
4 |
6 |
9 |
12 |
14 |
18 |
22 |
Ladenská strouha |
Ladná |
2 |
3 |
4,7 |
6,2 |
8 |
10 |
13 |
stránka b_char_hydro_zakladni.htm aktualizována: 25.10.2021, publikována: 17.09.2024