<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka] Věcná část > Charakteristika zájmového území > Historie zájmového území > Historie vodohospodářských úprav v Břeclavi |
Významnější vodohospodářské úpravy na řece Dyji, které ovlivňovaly i zájmové území, lze datovat do 1. poloviny 19. století, kdy byla provedena přeložka řeky Dyje v souvislosti s budováním zámeckého parku v Lednici. Řeka Dyje v tomto období nejen že při pravidelných záplavách zúrodňovala využívanou zemědělskou půdu, ale také způsobovala škody na zemědělských plodinách a lidských sídlech. Pravidelnými záplavami byla postihována sídla vlastní Břeclavi a částečně Staré Břeclavi. Sídla Charvátská Nová Ves a Poštorná, částečně i Ladná nebyly pravidelnými záplavami ohrožovány bezprostředně, protože se nacházejí na terase řeky Dyje, avšak řeka Dyje i zde způsobovala škody. Dle údajů uveřejněných v roce 1970 ve vlastivědném sborníku Jižní Morava, které vycházejí z denních záznamů sestavených pro hlášení hydrologického ústavu v Brně, uvádí pan Gustav Novotný, že řeka Morava byla „vylétá z koryta“ v průměru 50 dní v roce, někdy i přes 100 dnů v roce. Podobně tomu tak bylo i na řece Dyji.
Problematika realizace vodohospodářských úprav na Břeclavsku začala být intenzivněji řešena na přelomu 19. a 20. století. V některých úsecích byly vodní toky regulovány na přelomu 19. a 20. století, v některých v období 1. republiky, jinde se v nepříliš změněné podobě stav udržel až do sedmdesátých let 20. století. Pro ilustraci je uveden seznam provedených vodohospodářských úprav na vodních tocích, ale i meliorace pozemků, v zájmovém území dle údajů evidovaných tehdejším vodoprávním úřadem:
Místní část |
akce |
rok |
---|---|---|
Ladná |
jez v Ladné |
1874 |
Ladná |
stavidlo na Trkmance |
1900 |
Ladná |
uzavření Trkmanky stavidlem |
1905 |
Břeclav |
ochranná hráz Dyje podél Cukrovaru |
1906 |
Břeclav |
regulace Svodnice |
1907 |
Břeclav |
regulace Dyje Knížecí jez – Vídeňský most |
1910–1914 |
Břeclav |
regulace Dyje ve Staré Břeclavi nad jezem |
1911–1925 |
Ladná |
vodní družstvo – regulaci Trkmanky |
1911–1921 |
Břeclav |
vodní družstvo – odvodnění pozemků |
1911–1930 |
Břeclav |
zvýšení hráze mezi Starou Břeclaví a Ladnou |
1916 |
Břeclav |
levostranná hráz Dyje od městských lázní po Vídeňský most |
1912 |
Břeclav |
úprava Dyje pod mostem Severní Dráhy |
1922 |
Břeclav |
regulace Svodnice |
nedatováno |
Charvátská Nová.Ves |
vodní družstvo – odvodnění pozemků |
1924 |
Břeclav |
úprava Dyje od Bratislavského mostu k Pohansku |
1927 |
Břeclav |
regulace Dyje, změna koryta u jezu |
1932 |
Břeclav |
ochranná hráz Dyje |
1932 |
Břeclav |
ochranná hráz čtvrti Dubič proti velké vodě |
1948 |
Břeclav |
Břeclav-Lanžhot úprava melioračních odpadů |
1953 |
Břeclav |
zakrytí Lanštorfské strouhy po novým jezem |
1956 |
Průtočná kapacita koryta řeky Dyje městskou tratí byla 350 m3/s, což v tehdejší době, kdy v povodí řeky Dyje byly pouze dvě údolní nádrže (Vranov a Jevišovka), bylo nedostatečné. Řeka Dyje občas zaplavovala níže položené části města Břeclav (např. Dubič) a příměstské pozemky, zejména mezi Břeclavi a Poštornou. Na Dyji se nacházel i starý jez, který byl vzhledem k silnému poškození nahrazen stávajícím jezem, který byl vybudován v letech 1951–1954 asi 300 m níže. Jez na Dyji u Ladné, který vzdouval vodu pro zásobování mlýna a Liechtensteinské Kačenárny byl zničen povodní v roce 1922. Později byl obnoven a definitivně byl odstraněn v 70. letech 20. století.
Po 2. světové válce byla problematika vodohospodářských úprav zaměřena především na úpravu drobných vodních toků a meliorace pozemků. Snahy o ovládnutí řeky vyvrcholily koncem 60. let 20. století, kdy byl zahájen proces „KOMPLEXNÍCH VODOHOSPODÁŘSKÝCH ÚPRAV JIŽNÍ MORAVY“, který, ať pozitivně či negativně, bezprostředně ovlivnil i vodohospodářské poměry v zájmovém území.
stránka b_char_historie_vh.htm aktualizována: 29.01.2021, publikována: 17.09.2024