<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Historie zájmového území > Historické povodně

Původní přírodní koryto řeky Dyje v úseku Nové Mlýny – Břeclav umožňovalo průtok 60–80 m3/s. Pokud přitékalo vody více, tak voda začala na různých místech vystupovat ze břehů a rozlévat se do okolí. Povodně byly tehdy klasifikovány podle množství protékající vody. Jednoletá voda dosahovala průtoku 250–300 m3/s, desetiletá 300–600 m3/s, dvacetiletá 600–700 m3/s, padesátiletá 700–800 m3/s, stoletá 800–900 m3/s. Povodňové vody přitékaly na Břeclavsko od Nových Mlýnů, kde se v místech Kaiserwaldu rozlévalo koryto Dyje v délce několika set metrů. Nejdříve byly vyplňovány veškeré terénní deprese a sníženiny, stará říční ramena a pozůstatek severního ramene Dyje. Se zvyšujícími se průtoky řeka Dyje vybřežila do celé inundace, která na úrovni Lednice–Rakvice dosahuje šířky až 6 km. Povodňové průtoky v řece Dyji se následně pod Ladnou přelily přes dyjské koryto pod bývalým Plaňavským mostem na louky k Charvatské Nové Vsi a pokračovaly nejužším místem inundace mezi Břeclaví a Poštornou dále k Pohanskou a Soutoku Dyje s Moravou. Povodně většinou trvaly několik týdnů.

Velké povodně byly zaznamenávány až v 19. století. V letech 1804, 1830, 1845 povodně v Břeclavi způsobily škody na domech za 3159 zlatých a na koních za 2119 zlatých. Mnoho domů bylo úplně zničeno. Velké povodně byly v Břeclavi také v letech 1888 a 1900, kdy voda přetékala silnici spojující Starou Břeclav s Břeclaví.

Na základě historických záznamů je možné konstatovat, že v minulosti se dostavovaly povodně téměř každoročně. Vodočetná stanice Dolní Věstonice zaregistrovala v letech 1921–1965 celkem 119 povodní. Dyje nevystoupila se svých břehů pouze v letech 1943 a 1949. V některých letech naopak se povodně opakovaly několikrát během roku, např. v roce 1939 celkem 9× a povodeň trvala od jara do srpna. Od ledna do března se povodně dostavily ve výše uvedeném období 59×. V měsíci dubnu 20×. Velké povodně byly také v letech 1922, 1926, 1938, 1947 a 1965.

Pravděpodobně historicky největší povodeň v povodí Dyje byla v březnu 1941, kdy po rychlém tání sněhové pokrývky a po silných dešťových srážkách v jihozápadní části Moravy, byla silnou povodí postižena dolní Dyje s přítoky Jihlavou a Svratkou. 12. 3. 1941 na vodočtu Dyje v Dolních Věstonicích byl naměřen průtok 820 m3/s. Centrum Břeclavi bylo zaplaveno vodou. Povodeň byla klasifikována jako stoletá.

Přehled historických povodní na Břeclavsku – profil Dolní Věstonice, tok Dyje