<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Historické povodně

Původní přírodní koryto řeky Dyje v úseku Nové Mlýny – Břeclav umožňovalo průtok 60–80 m3/s. Pokud přitékalo vody více, tak voda začala na různých místech vystupovat ze břehů a rozlévat se do okolí. Povodně byly tehdy klasifikovány podle množství protékající vody. Jednoletá voda dosahovala průtoku 250–300 m3/s, desetiletá 300–600 m3/s, dvacetiletá 600–700 m3/s, padesátiletá 700–800 m3/s, stoletá 800–900 m3/s.

Povodňové vody přitékaly na Břeclavsko od Nových Mlýnů, kde se v místech Kaiserwaldu přelívalo koryto Dyje v délce několika set metrů. Nejdříve byly vyplňovány veškeré terénní deprese a sníženiny, stará říční ramena a pozůstatek severního ramene Dyje. Se zvyšujícími se průtoky se řeka Dyje rozlévala do celé inundace, která na úrovni Lednice–Rakvice dosahuje šířky až 6 km. Povodňové průtoky v řece Dyji se následně pod Ladnou přelily přes dyjské koryto pod bývalým Plaňavským mostem na louky k Charvatské Nové Vsi a pokračovaly nejužším místem inundace mezi Břeclaví a Poštornou dále k Pohanskou a Soutoku Dyje s Moravou. Povodně většinou trvaly několik týdnů.

Velké povodně byly zaznamenávány až v 19. století. V letech 1804, 1830, 1845 povodně v Břeclavi způsobily škody na domech za 3159 zlatých a na koních za 2119 zlatých. Mnoho domů bylo úplně zničeno. Velké povodně byly v Břeclavi také v letech 1888 a 1900, kdy voda přetékala silnici spojující Starou Břeclav s Břeclaví.

Je možno konstatovat, že v minulosti se dostavovaly povodně téměř každoročně. Vodočetná stanice Dolní Věstonice zaregistrovala v letech 1921–1965 celkem 119 povodní. Dyje nevystoupila se svých břehů pouze v letech 1943 a 1949. V některých letech naopak se povodně opakovaly několikrát během roku, např. v roce 1939 celkem 9× a povodeň trvala od jara do srpna. Od ledna do března se povodně dostavily ve výše uvedeném období 59×. V měsíci dubnu 20×. Velké povodně byly také v letech 1922, 1926, 1938, 1941, 1947 a 1965, 1997, 2006.

Povodeň červenec 1997.

Rozsáhlé a dlouhotrvající deště zasáhly povodí většiny řek Moravy, Slezska a severovýchodních Čech. V důsledku následných mimořádně škodlivých povodní zahynulo 50 lidí, bylo zničeno nebo poškozeno téměř dvacet devět tisíc obydlí a stovky dalších hospodářských zařízení a objektů. Odhadované škody byly vevýši 62,6 miliard Kč, což je zhruba 80krát více než činí roční průměr povodňových škod z předcházejících let.

Povodí horní Moravy. Během 6. 7. stouply hladiny v povodí horní Moravy až o 2 m. Nejprudší vzestupy nastaly 7. 7. ráno, na Moravě o 2 až 6 m, na přítocích o 1 až 4 m. Vlna na Desné v Šumperku s maximem 191 m3/s reagovala bezprostředně na průběh srážek měřených stanicí na Pradědu. Prudký vzrůst průtoků je patrný ze záznamu stanice Raškov na Moravě – maximum 312 m3/s v 8 hodin 7. 7. Další přítoky přispívaly k maximu i objemu povodňové vlny. V Moravičanech kulminovala Morava 8. 7. po poledni při průtoku 625 m3/s a Olomoucí procházel vrchol povodňové vlny při průtoku 760 m3/s 9. 7. odpoledne. Rozlivy nad Olomoucí se odhadují na 70 mil. m3.

Střední a dolní Morava. Pro vývoj povodňových situací na Moravě bývá vždy kritický soutok Moravy a Bečvy. Ve Valašském Meziříčí kulminovala Bečva 489 m3/s 7. 7. v 1 hodinu, pak prudce klesala. V Teplicích činilo maximum 7. 7. v 16 hodin 950 m3/s již po transformaci v rozlivech začínajících hned pod Valašským Meziříčím. Většinou maximální průtoky Bečvy předcházejí maxima horní Moravy. Stalo se tak i v červenci 1997 a to téměř o celé dva dny. Dlouhé trvání deště však způsobilo, že maximum horní Moravy v Olomouci dostihlo ještě velké průtoky Bečvy (nad 600 m3/s). Mohutnost rozlivů, které zmenšily maximum v Kroměříži na 1034 m3/s. V prostorách inundací mezi Olomoucí, Přerovem a Kroměříží se zadrželo asi 170 mil. m3 vody.

V noci ze 6. na 7. 7. byly překročeny stavy směrodatné pro vyhlášení 3. stupně povodňové aktivity ve všech profilech střední a dolní Moravy. Extrémní povodňová vlna v červenci 1997 vytvořila souvislou širokou řeku mimo koryto a ochranné hráze již vysoko nad Olomoucí. Soustředěný průtok byl jen pod Kroměříží v místě železničního a dvou silničních mostů v Napajedlech. V důsledku rozsáhlých rozlivů byl postup vlny zcela neočekávaný a prakticky nepředvídatelný. Ve Strážnici se průtok ustálil od 9. 7. přibližně na 600 m3/s až do protržení náspu železniční tratě Bzenec–Veselí, který zadržoval velké jezero vody. Po protržení vznikla vlna s vrcholem 900 m3/s 14. 7. ráno. Ke kulminaci ve Strážnici došlo až 69 hodin po maximu ve Spytihněvi. I když srážková epizoda 17.–21. 7. byla celkově menší, došlo na dolním toku Moravy k podstatnému prodloužení vlny a trvání záplav následkem těchto srážek a zdánlivému splynutí obou vln. Rozlivy mezi Kroměříží a Strážnicí dosáhly asi 170 mil. m3. Hodnoty 100letých vod byly překročeny i na levostranných přítocích střední Moravy, Moštěnce a Rusavě, Dřevnice se 100letému průtoku přiblížila. Objem povodňové vlny se pak zcela vymyká všem dosavadním záznamům o historických povodních na Moravě.

Povodeň březen 2006.

Na průběh povodně měla rozhodující vliv rychlost tání sněhových zásob. Povodeň se vyznačovala především velmi dlouhým trváním, kdy povodňové stavy na některých tocích přetrvávaly velmi dlouhým trváním, více než 10 dní. Povodeň lze považovat za extrémní z hlediska celkového proteklého množství vody.

Kulminační přítok do Novomlýnských nádrží dosáhl dle údajů Povodí Moravy, s.p. cca 740 m3/s a maximální odtok 650 m3/s. Pod nádržemi Nové Mlýny bylo správcem toku využíváno řízených přelivů a poldrů pro další transformaci povodně. Také pomocí těchto manipulací a transformačních účinků byl v profilu Břeclav–Ladná (viz graf) zaznamenán pouze 10letý průtok, avšak s tím, že značné množství vody se nacházelo v inundacích a tato voda zaplavovala nejen oblasti kolem Břeclavi, ale i oblasti soutoku Moravy a Dyje.