Věcná část > Charakteristika zájmového území > Historie zájmového území > Historie vodohospodářských úprav v Břeclavi

Významnější vodohospodářské úpravy na řece Dyji, které ovlivňovaly i zájmové území, lze datovat do 1. poloviny 19. století, kdy byla provedena přeložka řeky Dyje v souvislosti s budováním zámeckého parku v Lednici. Řeka Dyje v tomto období nejen že při pravidelných záplavách zúrodňovala využívanou zemědělskou půdu, ale také způsobovala škody na zemědělských plodinách a lidských sídlech. Pravidelnými záplavami byla postihována sídla vlastní Břeclavi a částečně Staré Břeclavi. Sídla Charvátská Nová Ves a Poštorná, částečně i Ladná nebyly pravidelnými záplavami ohrožovány bezprostředně, protože se nacházejí na terase řeky Dyje, avšak řeka Dyje i zde způsobovala škody. Dle údajů uveřejněných v roce 1970 ve vlastivědném sborníku Jižní Morava, které vycházejí z denních záznamů sestavených pro hlášení hydrologického ústavu v Brně, uvádí pan Gustav Novotný, že řeka Morava byla „vylétá z koryta“ v průměru 50 dní v roce, někdy i přes 100 dnů v roce. Podobně tomu tak bylo i na řece Dyji.

Problematika realizace vodohospodářských úprav na Břeclavsku začala být intenzivněji řešena na přelomu 19. a 20. století. V některých úsecích byly vodní toky regulovány na přelomu 19. a 20. století, v některých v období 1. republiky, jinde se v nepříliš změněné podobě stav udržel až do sedmdesátých let 20. století. Pro ilustraci je uveden seznam provedených vodohospodářských úprav na vodních tocích, ale i meliorace pozemků, v zájmovém území dle údajů evidovaných tehdejším vodoprávním úřadem:

Místní část	akce	rok
Ladná	jez v Ladné	1874
Ladná	stavidlo na Trkmance	1900
Ladná	uzavření Trkmanky stavidlem	1905
Břeclav	ochranná hráz Dyje podél Cukrovaru	1906
Břeclav	regulace Svodnice	1907
Břeclav	regulace Dyje Knížecí jez – Vídeňský most	1910–1914
Břeclav	regulace Dyje ve Staré Břeclavi nad jezem	1911–1925
Ladná	vodní družstvo – regulaci Trkmanky	1911–1921
Břeclav	vodní družstvo – odvodnění pozemků	1911–1930
Břeclav	zvýšení hráze mezi Starou Břeclaví a Ladnou	1916
Břeclav	levostranná hráz Dyje od městských lázní po Vídeňský most	1912
Břeclav	úprava Dyje pod mostem Severní Dráhy	1922
Břeclav	regulace Svodnice	nedatováno
Charvátská Nová.Ves	vodní družstvo – odvodnění pozemků	1924
Břeclav	úprava Dyje od Bratislavského mostu k Pohansku	1927
Břeclav	regulace Dyje, změna koryta u jezu	1932
Břeclav	ochranná hráz Dyje	1932
Břeclav	ochranná hráz čtvrti Dubič proti velké vodě	1948
Břeclav	Břeclav-Lanžhot úprava melioračních odpadů	1953
Břeclav	zakrytí Lanštorfské strouhy po novým jezem	1956

Průtočná kapacita koryta řeky Dyje městskou tratí byla 350 m3/s, což v tehdejší době, kdy v povodí řeky Dyje byly pouze dvě údolní nádrže (Vranov a Jevišovka), bylo nedostatečné. Řeka Dyje občas zaplavovala níže položené části města Břeclav (např. Dubič) a příměstské pozemky, zejména mezi Břeclavi a Poštornou. Na Dyji se nacházel i starý jez, který byl vzhledem k silnému poškození nahrazen stávajícím jezem, který byl vybudován v letech 1951–1954 asi 300 m níže. Jez na Dyji u Ladné, který vzdouval vodu pro zásobování mlýna a Liechtensteinské Kačenárny byl zničen povodní v roce 1922. Později byl obnoven a definitivně byl odstraněn v 70. letech 20. století.

Po 2. světové válce byla problematika vodohospodářských úprav zaměřena především na úpravu drobných vodních toků a meliorace pozemků. Snahy o ovládnutí řeky vyvrcholily koncem 60. let 20. století, kdy byl zahájen proces „KOMPLEXNÍCH VODOHOSPODÁŘSKÝCH ÚPRAV JIŽNÍ MORAVY“, který, ať pozitivně či negativně, bezprostředně ovlivnil i vodohospodářské poměry v zájmovém území.