<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci;
 

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

•Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a dlouhou dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Vyskytují se na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků.  Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a jarních dešťových srážek v oblasti Vysočiny. Takováto povodeň může významně zasáhnout území ORP. Riziko hrozí především ze strany řeky Jihlavy a Svratky. Dále hrozí nebezpečí povodní z jarního tání v oblasti obcí Loděnice a Cvrčovice, tyto povodně jsou dotovány převážně z oblasti Krumlovského lesa a nejsou navázány přímo na vodní tok.

•Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln. Vyskytují se na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a v našich podmínkách nebývají časté, způsobují však největší škody. Mohou se vyskytnout na všech přítocích Jihlavy a Svratky v zasaženém území, častým důvodem jsou dlouhotrvající srážky na Vysočině. V roce 2014 se vyskytly povodně v obcích podél vodního toku Miroslavky a Olbramovického potoka. Dále se tento problém týkal obcí Ivaň a Pasohlávky, kde se v důsledku dlouhotrvajících dešťů vyskytly problémy spojené se zvýšeným stavem podzemních vod a to zejména v obci Pasohlávky.

•Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin). Tyto povodně zasahují obvykle malá území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence. Tyto povodně se vyskytují zejména na menších tocích se sklonitým, vějířovitým povodím, a to s výraznou půdní erozí. Na území ORP Pohořelice není tento typ povodní ojedinělý a je zpravidla doprovázen splachy ze zemědělských pozemků, které ohrožují obytnou zástavbu (Troskotovice).

•Zimní povodně způsobené ledovými jevy např. tzv. ledové nápěchy, ledové zácpy se vyskytují na tocích i při relativně menších průtocích, v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. Vyskytují se v úsecích toku Moravy a jejích přítoků náchylných ke vzniku ledových zátarasů. Jedná se o povodně místního charakteru a v ORP Pohořelice jsou pravděpodobné. Lokálně může dojít k zamrznutí propustků a nekapacitních mostků na náhonech k rybníkům, zvláště v případě horního odtoku z rybníků. Na řece Jihlavě se vyskytují v okolí Pohořelic celkem 3 potenciálně kritická místa (mostní konstrukce náchylné k ucpání ledovými krami a to – Smolín, Pohořelice, Přibice).