<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Vodní díla I.–III. kategorie

Na území obce se nenachází významné nádrže I.–III. kategorie, území je však výrazně ovlivněno výše po toku vybudovanými nádržemi Vranov a Znojmo ve správě Povodí Moravy, státní podnik.

bylo vybudováno na ř.km 175,41. Účelem díla je výroba elektrické energie, protipovodňová ochrana, rekreace, sportovní rybářství a plavba.

Řeka Dyje způsobovala v minulosti často záplavy a ničila vše, co jí stálo v cestě. Jediným řešením v této situaci byla stavba přehrady, jejíž betonové zdi by zadržely stamiliony kubických metrů vody, s využitím vodního živlu k výrobě elektrické energie v přehradní elektrárně. První myšlenky na výstavbu přehrady se zrodily již na počátku 20. století, ale i díky první světové válce se nenašel dostatek prostředků k realizaci. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stal po dohodě s Podyjskými závody investorem přehrady nově vzniklý stát a Země Moravskoslezská za přispění akciové společnosti Západomoravské elektrárny. V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nejnovější poznatky získané při stavbách velkých přehrad po celém světě, vypracoval Zemský úřad v Brně. V březnu 1930 se začala budovat údolní přehrada (na řece Dyji) u Vranova nad Dyjí společně s novým Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově pod vedením zemského vrchního stavebního rady Ing. Karla Navrátila. Dílo, na kterém v průběhu stavby pracovalo na 2 tisíce lidí, bylo dokončeno za tři a půl roku a na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. Uvedena do provozu byla v roce 1934 a stala se největším vodním dílem na území ČSR.

V roce 2002 zasáhla lokality v povodí Dyje povodeň označována za téměř 500letou vodu. Průchodem povodně došlo na VD Vranov mimo jiné i k poškození povrchů betonových konstrukcí hráze na vzdušném líci a návodním líci, kamenného obkladu a boční opěrné zdi kaskády bezpečného přelivu. Byly poškozeny opěrné zdi vývaru a odpadu od vodní elektrárny. Nezanedbatelné škody vznikly rovněž na stavební a technologické části strojovny spodních výpustí. Tyto škody spolu s rozhodnutím podniku o maximálním zabezpečení ochrany osob a jejich majetku se staly impulsem k neprodlenému zahájení oprav s cílem udržet toto vodní dílo v dobrém stavu a zajistit tak jeho bezpečnou funkci. (zdroj E.ON Trend).

 

 

Vodní elektrárna pracuje ve špičkovém provozu (viz ilustrační obrázek). V elektrárně jsou umístěny tři Francisovy turbíny, každá o výkonu 6,3 MW s průtokem 16 m3/s. V přehradě byly ke kontrole vybudovány kolmé šachty a tři průchodové štoly. Od roku 2013 je v provozu nová průtočná turbína s kapacitou 3 m3/s, špičkování bude až na výjimečné hydrologické situace omezeno na rozmezí 3–15 m3/s. Tím dojde k výraznému omezení špičkovacího provozu na ekosystém vodního toku v NP Podyjí, dříve bylo rozmezí běžných a špičkových průtoků 2,4–48 m3/s.

 

Bylo dokončeno v roce 1966 na ř. km 132,73. Účelem nádrže je týdenní vyrovnání nerovnoměrných průtoků v Dyji způsobených špičkovým provozem HC Vranov; vyrovnanými odtoky je zajišťován trvalý minimální průtok, průtok v Dyjsko-mlýnském náhonu od Krhovického jezu, odběry pro závlahy a odběry drobných odběratelů a výroba elektrické energie ve vodní elektrárně.

 

Zdroj: Povodí Moravy, státní podnik

 

Souhrnná evidence vodních děl I.–III. kategorie (Ministerstvo zemědělství).

 

 

---

 

Zpracování osobních údajů viz GDPR. Tabulka obsahuje 2 záznamy, byla aktualizována z databáze POVIS dne 02.07.2024