Kontaminovaná místa a skládky

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Důležité stránky] Přílohy >

Kontaminovaná místa a skládky

V databázi POVIS

Povodňový informační systém (POVIS) neobsahuje k datu 14.05.2018 pro tuto tabulku žádné údaje.

V databázi SEKM

Přehled kontaminovaných míst (SEKM)

obec (lokalita)	k povrchovým vodám [m]	popis
tok neurčen
Hodonín Hodonín - ČSAD (starý závod)	0	(podrobný výpis)
Hodonín Hodonín - lokalita Hliník	0	(podrobný výpis)
Hodonín Hodonín - lokalita Štěpnice	0	(podrobný výpis)
Hodonín Hodonín - Velká kasárna	0	(podrobný výpis)
Hodonín JMA, spol. s r.o. Hodonín	0	(podrobný výpis)
Morava
Hodonín CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - část Pomoraví	0	Hlavními povrchovými toky v zájmovém území jsou řeky Morava a Dyje, méně významným tokem je řeka Kyjovka. Morava protéká na východním okraji území od Hodonína k Lanžhotu, tj. od severovýchodu k jihozápadu. Řeka protéká částečně v upraveném a částečně v novém řečišti. Podél řečiště zůstala stará zarostlá ramena. Spád hladiny je velmi nízký (0,22 - 0,28%). Řeka Kyjovka na západním okraji zájmového území protéká rovněž v upraveném korytě. Průtoky v řece jsou silně ovlivňovány regulací vod v soustavě rybníků mezi Hodonínem a Dubňany. Na severu zájmového území je odlehčovací kanál, propojující řeku Moravu s Kyjovkou. Na jihu zájmového území ovlivňují režim proudění a kolísání hladiny podzemních vod i odtokové poměry řeka Dyje. Průměrný roční průtok na řece Moravě v zájmové oblasti je cca 60 m3 (Strážnice, Kopčany), na řece Dyji cca 40 m3 (Břeclav-Ladná).Zájmové území je dále protkané soustavou závlahových kanálů a příkopů, sloužících k zavodňování lužního lesa, a místních vodotečí (např. Svodnice, Žižkovský potok, Včelínek, Jízda atd.); přítoky hlavních toků.Lokalita zasahuje na území několika HL, v povodí Moravy: HL 4-13-02-092, 4-13-02-076, 4-13-02-093, 4-13-02-099, 4-13-02-100, 4-13-03-086; v povodí Dyje: 4-17-01-112, 4-17-01-116, 4-17-01-115, 4-17-01-046, 4-17-01-045, 4-17-01-062, 4-17-01-063, 4-17-01-061, 4-17-01-047, 4-17-01-113, 4-17-01-065, 4-17-01-114, 4-17-01-067, 4-17-01-117.Zájmové území leží v záplavovém území řeky Moravy a Dyje. Lužní lesy slouží jako odlehčovací retenční prostor při výskytu stoleté vody na řece Moravě. Cca 600 m pod bývalým zrušeným mostem na Kopčany je na řece Moravě vybudován nízký stupeň, vzdouvající hladinu v řece. Zde je situován nápustný objekt tzv. řízené inundace, sloužící k napouštění vod do lužních lesů při průchodu velkých vod na řece Moravě. Druhý nápustný objekt je situován cca 3,5 km jižněji po toku Moravy. Pro průchod řízené inundace jsou v zájmovém území vybudovány hráze, dimenzované na průtok vod 90 - 120 m3.s-1. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., kterou je stanoven seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění Vyhlášky č. 333/2003, Sb., patří řeka Morava, Kyjovka a Dyje, a to v celé své délce na území ČR, k významným tokům. Tok Moravy v okolí Hodonína je řazen do II. třídy jakosti povrchových vod (Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010–2011, Procházková et. al., 2012).SEKTOR 1Tato oblast je odvodňována sítí kanálů a toků, mezi nejvýznemnější patří následující toky: vodoteče Očovský járek, derivační kanál EHO tzv. Teplý Járek, stará a nová Morava, případně Kyjovka. Prostor sektoru I, je záplavovým územím řek Moravy a Kyjovky. (podrobný výpis)
Hodonín CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - sektor VI	0	Hlavními povrchovými toky v zájmovém území jsou řeky Morava a Dyje, méně významným tokem je řeka Kyjovka. Morava protéká na východním okraji území od Hodonína k Lanžhotu, tj. od severovýchodu k jihozápadu. Řeka protéká částečně v upraveném a částečně v novém řečišti. Podél řečiště zůstala stará zarostlá ramena. Spád hladiny je velmi nízký (0,22 - 0,28%). Řeka Kyjovka na západním okraji zájmového území protéká rovněž v upraveném korytě. Průtoky v řece jsou silně ovlivňovány regulací vod v soustavě rybníků mezi Hodonínem a Dubňany. Na severu zájmového území je odlehčovací kanál, propojující řeku Moravu s Kyjovkou. Na jihu zájmového území ovlivňují režim proudění a kolísání hladiny podzemních vod i odtokové poměry řeka Dyje. Průměrný roční průtok na řece Moravě v zájmové oblasti je cca 60 m3 (Strážnice, Kopčany), na řece Dyji cca 40 m3 (Břeclav-Ladná).Zájmové území je dále protkané soustavou závlahových kanálů a příkopů, sloužících k zavodňování lužního lesa, a místních vodotečí (např. Svodnice, Žižkovský potok, Včelínek, Jízda atd.); přítoky hlavních toků.Lokalita zasahuje na území několika HL, v povodí Moravy: HL 4-13-02-092, 4-13-02-076, 4-13-02-093, 4-13-02-099, 4-13-02-100, 4-13-03-086; v povodí Dyje: 4-17-01-112, 4-17-01-116, 4-17-01-115, 4-17-01-046, 4-17-01-045, 4-17-01-062, 4-17-01-063, 4-17-01-061, 4-17-01-047, 4-17-01-113, 4-17-01-065, 4-17-01-114, 4-17-01-067, 4-17-01-117.Zájmové území leží v záplavovém území řeky Moravy a Dyje. Lužní lesy slouží jako odlehčovací retenční prostor při výskytu stoleté vody na řece Moravě. Cca 600 m pod bývalým zrušeným mostem na Kopčany je na řece Moravě vybudován nízký stupeň, vzdouvající hladinu v řece. Zde je situován nápustný objekt tzv. řízené inundace, sloužící k napouštění vod do lužních lesů při průchodu velkých vod na řece Moravě. Druhý nápustný objekt je situován cca 3,5 km jižněji po toku Moravy. Pro průchod řízené inundace jsou v zájmovém území vybudovány hráze, dimenzované na průtok vod 90 - 120 m3.s-1. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., kterou je stanoven seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění Vyhlášky č. 333/2003, Sb., patří řeka Morava, Kyjovka a Dyje, a to v celé své délce na území ČR, k významným tokům. Tok Moravy v okolí Hodonína je řazen do II. třídy jakosti povrchových vod (Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010–2011, Procházková et. al., 2012).SEKTOR 1Tato oblast je odvodňována sítí kanálů a toků, mezi nejvýznemnější patří následující toky: vodoteče Očovský járek, derivační kanál EHO tzv. Teplý Járek, stará a nová Morava, případně Kyjovka. Prostor sektoru I, je záplavovým územím řek Moravy a Kyjovky. (podrobný výpis)
Studená Chodba
Hodonín Benzina s.r.o. ČSPHM Hodonín	500	(podrobný výpis)

tok neurčen

Hodonín: Hodonín - ČSAD (starý závod)

Hodonín: Hodonín - lokalita Hliník

Hodonín: Hodonín - lokalita Štěpnice

Hodonín: Hodonín - Velká kasárna

Hodonín: JMA, spol. s r.o. Hodonín

tok: Morava

Hodonín: CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - část Pomoraví

kraj:	Jihomoravský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	zpracování ropy
typ lokality:	skladování / manipulace s ropnými látkami
poznámka:	Od počátku 20. stol. probíhá v zájmové oblasti průzkum ropoplynových struktur, později také následná těžba. Způsob průzkumu, těžby a úpravy ropy poplatný tehdejším poznatkům, vedl v některých oblastech k masivnímu znečištění zemin a podzemních vod, které nejen že komplikuje možnost využití území pro vodárenské účely, ale v některých místech přímo ohrožuje exploatovaný vodní zdroj pro hromadné zásobení hodonínska a části břeclavska pitnou vodou (jímací území skupinového vodovodu Podluží). V současnosti je v celé oblasti evidováno 660 nedostatečně nebo nevhodně zlikvidovaných ropných sond a 12 reliktů (kaliště, přípojky k dopravě ropy, betonové konstrukce, zbytky těžebních středisek aj. - tyto objekty buď přímo obsahují kapalná a kašovitá média s vysokým podílem látek nebezpečných vodám, nebo jsou těmito médii znečištěna). Objem nezlikvidovaného vrtu je částečně nebo zcela zaplněn kapalinami, které mají charakter ropy, směsi ropy s ložiskovou vodou, nebo ložiskové vody. Sondy stále komunikují s ložiskovými obzory a nelze tak garantovat tzv. ukončení dotace znečištění. Pokud jsou ložiskové tlaky dostatečně vysoké, dochází k samovolné migraci ropy a ložiskové vody směrem k povrchu. V případě nehermetičnosti zhlaví nebo výstroje může docházet k výtoku médií do životního prostředí. Jedná se tedy o možnost dlouhodobé pokračující dotace znečištění, která je časově závislá na energii ložiska a která nemá souvislost s další technologickou činností sondy. V území CHOPAV Kvartér řeky Moravy se nachází těžební sondy s ukončenou činností před 1.7.1992, což jsou staré ekologické zátěže, a sondy provozované MND a.s. po tomto datu, které uznanými starými zátěžemi nejsou. Tyto jsou bezpečně v souladu s platnou legislativou likvidovány z prostředků těžební organizace. Staré ekologické zátěže po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu nejsou v území rozloženy rovnoměrně, tvoří výrazné shluky (výskyt ložisek přírodních uhlovodíků). Až na výjimky jsou objekty situovány mimo obydlené oblasti, nejčastěji v polích, v menší míře v lesích. V reálu se jedná o malé procento sond v obytné zástavbě nebo v zástavbě průmyslové. Dotčené počty obyvatel vlastní existencí sondy jsou vždy maximálně v desítkách či stovkách. Více jak devadesát procent starých sond a hlavní ohniska kontaminace se nacházejí na polích mezi jihem Hodonína a mikulčickým památníkem. Obydlenost tohoto prostoru je velmi nízká a jedná se o několik trvalých obyvatel. Území mezi Hodonínem a Týncem je využíváno převážně k zemědělským účelům. Oblast jižně od Týnce je naproti tomu využívána k plnění funkce produkčního lesa, méně k zemědělským účelům. Část území je využita jako podzemní zásobník plynu, v části území se nachází ložiska lignitu, těžené v současnosti dolem Mikulčice a ložiska ropy a zemního plynu těžené v Moravské Nové Vsi, Lužicích, Hruškách a Týnci. Přímo mezi těžebními poli se nalézají provozované zdroje pitných vod pro hromadné zásobování obyvatelstva s vyhlášenými ochrannými pásmyBudoucí využití území opět předpokládá využití všech výše popsaných území zejména k plnění funkce zemědělského půdního fondu a plnění funkce lesa. V částech území, kde dosud probíhá těžba ropy a zemního plynu, budou sondy a zařízení po ukončení funkce odborně zlikvidovány na náklady majitele v souladu s platnými právními předpisy a území bude navráceno k využití k původním účelům. Jedná se zejména o plochy v dobývacím prostoru TýnecOd dvacátých let minulého století zde probíhala těžba ropy a její násled
hodnotil:	Mgr. Petr Hosnédl, RMT VZ, a.s.
datum:	28.07.2011
hydrologické pořadí:	41701112
vodní tok:	Morava
vodstvo:	Hlavními povrchovými toky v zájmovém území jsou řeky Morava a Dyje, méně významným tokem je řeka Kyjovka. Morava protéká na východním okraji území od Hodonína k Lanžhotu, tj. od severovýchodu k jihozápadu. Řeka protéká částečně v upraveném a částečně v novém řečišti. Podél řečiště zůstala stará zarostlá ramena. Spád hladiny je velmi nízký (0,22 - 0,28%). Řeka Kyjovka na západním okraji zájmového území protéká rovněž v upraveném korytě. Průtoky v řece jsou silně ovlivňovány regulací vod v soustavě rybníků mezi Hodonínem a Dubňany. Na severu zájmového území je odlehčovací kanál, propojující řeku Moravu s Kyjovkou. Na jihu zájmového území ovlivňují režim proudění a kolísání hladiny podzemních vod i odtokové poměry řeka Dyje. Průměrný roční průtok na řece Moravě v zájmové oblasti je cca 60 m3 (Strážnice, Kopčany), na řece Dyji cca 40 m3 (Břeclav-Ladná).Zájmové území je dále protkané soustavou závlahových kanálů a příkopů, sloužících k zavodňování lužního lesa, a místních vodotečí (např. Svodnice, Žižkovský potok, Včelínek, Jízda atd.); přítoky hlavních toků.Lokalita zasahuje na území několika HL, v povodí Moravy: HL 4-13-02-092, 4-13-02-076, 4-13-02-093, 4-13-02-099, 4-13-02-100, 4-13-03-086; v povodí Dyje: 4-17-01-112, 4-17-01-116, 4-17-01-115, 4-17-01-046, 4-17-01-045, 4-17-01-062, 4-17-01-063, 4-17-01-061, 4-17-01-047, 4-17-01-113, 4-17-01-065, 4-17-01-114, 4-17-01-067, 4-17-01-117.Zájmové území leží v záplavovém území řeky Moravy a Dyje. Lužní lesy slouží jako odlehčovací retenční prostor při výskytu stoleté vody na řece Moravě. Cca 600 m pod bývalým zrušeným mostem na Kopčany je na řece Moravě vybudován nízký stupeň, vzdouvající hladinu v řece. Zde je situován nápustný objekt tzv. řízené inundace, sloužící k napouštění vod do lužních lesů při průchodu velkých vod na řece Moravě. Druhý nápustný objekt je situován cca 3,5 km jižněji po toku Moravy. Pro průchod řízené inundace jsou v zájmovém území vybudovány hráze, dimenzované na průtok vod 90 - 120 m3.s-1. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., kterou je stanoven seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění Vyhlášky č. 333/2003, Sb., patří řeka Morava, Kyjovka a Dyje, a to v celé své délce na území ČR, k významným tokům. Tok Moravy v okolí Hodonína je řazen do II. třídy jakosti povrchových vod (Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010–2011, Procházková et. al., 2012).SEKTOR 1Tato oblast je odvodňována sítí kanálů a toků, mezi nejvýznemnější patří následující toky: vodoteče Očovský járek, derivační kanál EHO tzv. Teplý Járek, stará a nová Morava, případně Kyjovka. Prostor sektoru I, je záplavovým územím řek Moravy a Kyjovky.
vzdálenost k povrchovým vodám:	0 m
lokalita v inundačním území:	ano
S-JTSK:	-567 643 -1 205 993
GPS:	48.8191N 17.0874E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	155 m

Hodonín: CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - sektor VI

kraj:	Jihomoravský
místo:	(mapa)
stupeň poznání:	podrobný průzkum (A,B)
původce znečištění:	zpracování ropy
typ lokality:	skladování / manipulace s ropnými látkami
poznámka:	Od počátku 20. stol. probíhá v zájmové oblasti průzkum ropoplynových struktur, později také následná těžba. Způsob průzkumu, těžby a úpravy ropy poplatný tehdejším poznatkům, vedl v některých oblastech k masivnímu znečištění zemin a podzemních vod, které nejen že komplikuje možnost využití území pro vodárenské účely, ale v některých místech přímo ohrožuje exploatovaný vodní zdroj pro hromadné zásobení hodonínska a části břeclavska pitnou vodou (jímací území skupinového vodovodu Podluží). V současnosti je v celé oblasti evidováno 660 nedostatečně nebo nevhodně zlikvidovaných ropných sond a 12 reliktů (kaliště, přípojky k dopravě ropy, betonové konstrukce, zbytky těžebních středisek aj. - tyto objekty buď přímo obsahují kapalná a kašovitá média s vysokým podílem látek nebezpečných vodám, nebo jsou těmito médii znečištěna). Objem nezlikvidovaného vrtu je částečně nebo zcela zaplněn kapalinami, které mají charakter ropy, směsi ropy s ložiskovou vodou, nebo ložiskové vody. Sondy stále komunikují s ložiskovými obzory a nelze tak garantovat tzv. ukončení dotace znečištění. Pokud jsou ložiskové tlaky dostatečně vysoké, dochází k samovolné migraci ropy a ložiskové vody směrem k povrchu. V případě nehermetičnosti zhlaví nebo výstroje může docházet k výtoku médií do životního prostředí. Jedná se tedy o možnost dlouhodobé pokračující dotace znečištění, která je časově závislá na energii ložiska a která nemá souvislost s další technologickou činností sondy. V území CHOPAV Kvartér řeky Moravy se nachází těžební sondy s ukončenou činností před 1.7.1992, což jsou staré ekologické zátěže, a sondy provozované MND a.s. po tomto datu, které uznanými starými zátěžemi nejsou. Tyto jsou bezpečně v souladu s platnou legislativou likvidovány z prostředků těžební organizace. Staré ekologické zátěže po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu nejsou v území rozloženy rovnoměrně, tvoří výrazné shluky (výskyt ložisek přírodních uhlovodíků). Až na výjimky jsou objekty situovány mimo obydlené oblasti, nejčastěji v polích, v menší míře v lesích. V reálu se jedná o malé procento sond v obytné zástavbě nebo v zástavbě průmyslové. Dotčené počty obyvatel vlastní existencí sondy jsou vždy maximálně v desítkách či stovkách. Více jak devadesát procent starých sond a hlavní ohniska kontaminace se nacházejí na polích mezi jihem Hodonína a mikulčickým památníkem. Obydlenost tohoto prostoru je velmi nízká a jedná se o několik trvalých obyvatel. Území mezi Hodonínem a Týncem je využíváno převážně k zemědělským účelům. Oblast jižně od Týnce je naproti tomu využívána k plnění funkce produkčního lesa, méně k zemědělským účelům. Část území je využita jako podzemní zásobník plynu, v části území se nachází ložiska lignitu, těžené v současnosti dolem Mikulčice a ložiska ropy a zemního plynu těžené v Moravské Nové Vsi, Lužicích, Hruškách a Týnci. Přímo mezi těžebními poli se nalézají provozované zdroje pitných vod pro hromadné zásobování obyvatelstva s vyhlášenými ochrannými pásmyBudoucí využití území opět předpokládá využití všech výše popsaných území zejména k plnění funkce zemědělského půdního fondu a plnění funkce lesa. V částech území, kde dosud probíhá těžba ropy a zemního plynu, budou sondy a zařízení po ukončení funkce odborně zlikvidovány na náklady majitele v souladu s platnými právními předpisy a území bude navráceno k využití k původním účelům. Jedná se zejména o plochy v dobývacím prostoru TýnecOd dvacátých let minulého století zde probíhala těžba ropy a její násled
hodnotil:	Mgr. Petr Hosnédl, RMT VZ, a.s.
datum:	28.07.2011
hydrologické pořadí:	41701112
vodní tok:	Morava
vodstvo:	Hlavními povrchovými toky v zájmovém území jsou řeky Morava a Dyje, méně významným tokem je řeka Kyjovka. Morava protéká na východním okraji území od Hodonína k Lanžhotu, tj. od severovýchodu k jihozápadu. Řeka protéká částečně v upraveném a částečně v novém řečišti. Podél řečiště zůstala stará zarostlá ramena. Spád hladiny je velmi nízký (0,22 - 0,28%). Řeka Kyjovka na západním okraji zájmového území protéká rovněž v upraveném korytě. Průtoky v řece jsou silně ovlivňovány regulací vod v soustavě rybníků mezi Hodonínem a Dubňany. Na severu zájmového území je odlehčovací kanál, propojující řeku Moravu s Kyjovkou. Na jihu zájmového území ovlivňují režim proudění a kolísání hladiny podzemních vod i odtokové poměry řeka Dyje. Průměrný roční průtok na řece Moravě v zájmové oblasti je cca 60 m3 (Strážnice, Kopčany), na řece Dyji cca 40 m3 (Břeclav-Ladná).Zájmové území je dále protkané soustavou závlahových kanálů a příkopů, sloužících k zavodňování lužního lesa, a místních vodotečí (např. Svodnice, Žižkovský potok, Včelínek, Jízda atd.); přítoky hlavních toků.Lokalita zasahuje na území několika HL, v povodí Moravy: HL 4-13-02-092, 4-13-02-076, 4-13-02-093, 4-13-02-099, 4-13-02-100, 4-13-03-086; v povodí Dyje: 4-17-01-112, 4-17-01-116, 4-17-01-115, 4-17-01-046, 4-17-01-045, 4-17-01-062, 4-17-01-063, 4-17-01-061, 4-17-01-047, 4-17-01-113, 4-17-01-065, 4-17-01-114, 4-17-01-067, 4-17-01-117.Zájmové území leží v záplavovém území řeky Moravy a Dyje. Lužní lesy slouží jako odlehčovací retenční prostor při výskytu stoleté vody na řece Moravě. Cca 600 m pod bývalým zrušeným mostem na Kopčany je na řece Moravě vybudován nízký stupeň, vzdouvající hladinu v řece. Zde je situován nápustný objekt tzv. řízené inundace, sloužící k napouštění vod do lužních lesů při průchodu velkých vod na řece Moravě. Druhý nápustný objekt je situován cca 3,5 km jižněji po toku Moravy. Pro průchod řízené inundace jsou v zájmovém území vybudovány hráze, dimenzované na průtok vod 90 - 120 m3.s-1. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., kterou je stanoven seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění Vyhlášky č. 333/2003, Sb., patří řeka Morava, Kyjovka a Dyje, a to v celé své délce na území ČR, k významným tokům. Tok Moravy v okolí Hodonína je řazen do II. třídy jakosti povrchových vod (Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010–2011, Procházková et. al., 2012).SEKTOR 1Tato oblast je odvodňována sítí kanálů a toků, mezi nejvýznemnější patří následující toky: vodoteče Očovský járek, derivační kanál EHO tzv. Teplý Járek, stará a nová Morava, případně Kyjovka. Prostor sektoru I, je záplavovým územím řek Moravy a Kyjovky.
vzdálenost k povrchovým vodám:	0 m
lokalita v inundačním území:	ano
S-JTSK:	-566 600 -1 205 000
GPS:	48.829N 17.1002E (mapy.cz)
nadmořská výška lokality:	155 m

tok: Studená Chodba

Hodonín: Benzina s.r.o. ČSPHM Hodonín

Tabulka obsahuje 8 záznamů, byla aktualizována z databáze SEKM dne 14.05.2018

Poznámka: objekty v inundačním území označeny modrým podkladem

Soubor: p__kms_sekm.htm

Přílohy > Kontaminovaná místa a skládky

| tisk | nahoru |

stránka aktualizována: 20.11.2017, publikována: 17.09.2024