<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území

Město Pohořelice leží převážně na pravém břehu řeky Jihlavy, 25 km jižně od Brna na rychlostní komunikaci Brno - Vídeň. Jeho rozloha v rovinatém terénu s velmi úrodnou černozemí se zbytky lužních porostů je 2919 ha bez území jeho místních částí Nová Ves a Smolín.

Počet obyvatel Pohořelic činí 5 182 obyvatel. Pohořelice jsou součástí mikroregionu Čistá Jihlava.

Pohořelice se dělí na tři katastrální území, tři místní části a čtyři základní sídelní jednotky:

•Nová Ves (k. ú. Nová Ves u Pohořelic)

•Pohořelice (k. ú. Pohořelice nad Jihlavou)

•Smolín (k.ú. Smolín)

•Velký Dvůr (ZSJ v k. ú. Pohořelice n. J.)

Pohořelice jsou významnou silniční křižovatkou, rozděluje se zde stará státní silnice z Brna ve směry na Mikulov a Vídeň a na Znojmo. Dnes vede kolem města obchvat rychlostní silnice R52, ze které se odpojuje silnice I/53. Do Pohořelic dále vede lokální železniční trať 253 z Vranovic, na níž je od prosince 2008 zastaven provoz.

V současnosti jsou Pohořelice obcí s rozšířenou působností, pod kterou spadá 12 okolních obcí: Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Přibice, Vlasatice, Vranovice, Šumice a Troskotovice.

Geomorfologická charakteristika

Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území).

ORP Pohořelice patří do subprovincií Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) a Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov), geomorfologických celků Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) a Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov).

Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou buď akumulační (Ivaňská plošina), nebo smíšeného typu erozně-denudačně-akumulační (olbramovická pahorkatina). Olbramovická pahorkatina je nížinnou pahorkatinou tvořenou neogenními a čtvrtohorními sedimenty. JV okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje. Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Menší rozšíření mají spraše.

Z hlediska krajinného reliéfu se jedná o krajinu širokých říčních niv (údolní nivy Dyje, Svratky a Jihlavy) a krajiny rovin (celé území mimo říční nivy). Okrajově pak zasahuje do k.ú. Pasohlávky, Vlasatice a Troskotovice i reliéf krajin plošin a pahorkatin.

Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti významné, možnost znečištění podzemních vod je významná a ochrana podzemních vod značná. Takřka pro celé území platí tzv. „Nitrátová směrnice“, tj. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Důležité je ustanovení § 12 odst. (1), směrnice, podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů.

Hydrologická charakteristika

Celkově poměrně suchá a srážkově podprůměrná Jižní Morava je v oblasti Pohořelicka dotována značným množstvím vodních toků a uměle zřízených nádrží. Páteřním tokem správního území města Pohořelice je řeka Jihlava a Mlýnský náhon.

Jihlava pramení na louce nedaleko Jihlávky v Jihlavských vrších na Českomoravské vysočině. Teče v hluboké (až 160 m) dolině, na dolním toku v rovině. Protéká Jihlavou, Třebíčí, Pohořelicemi a vlévá se zleva do střední věstonické novomlýnské nádrže. Délka toku činí 184,5 km. Plocha povodí je 3117 km. Na jejím toku se nachází vodní nádrž Dalešice a Mohelno. Část toku řeky tvoří u Jihlavy část historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou.

V celé oblasti se nachází velké množství rybníků a rybničních soustav využívaných k polointenzivnímu chovu ryb. Mezi rybníky a k jejich napájení je vybudováno krom Mlýnského náhonu celá řada náhonů, převodů vod a dalších technických objektů.  

S ohledem na zásahy do vodního režimu krajiny, ke kterým zde došlo v 60 – 80. letech minulého století, je nutné zmínit potlačený potenciál krajiny k retenci vod. V krajině Pohořelicka se nachází množství upravených (napřímené, opevněné, zatrubněné) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky.

Klimatická charakteristika

Oblast spadá převážně do klimatické oblasti T2. Z jihovýchodu do oblasti nivou Jihlavy zasahuje oblast T4.(Quittova klasifikace – Atlas podnebí Česka, 2007)