<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> Kontaminovaná místa a skládky |
Povodňový informační systém (POVIS) neobsahuje k datu 03.10.2023 pro tuto tabulku žádné údaje.
obec (lokalita) |
k povrchovým vodám |
---|---|
tok neurčen |
|
Tvrdonice: Hodonín - Moravské naftové doly, a.s. (mapa, podrobný výpis) |
0 |
|
|
Alah |
|
Valtice: 68/1 Valtice - Lednická (mapa, podrobný výpis) |
350 |
|
|
bezejmenný tok |
|
Hrušky: Hrušky - obalovna (mapa, podrobný výpis) |
1200 |
1,2 km jižně od lokality teče dále na jih bezejmenný potok, který se vlévá do řeky Svodnice jako její pravostranný přítok. |
|
Divácký potok |
|
Břeclav: 13 Diváky - Přední boří (mapa, podrobný výpis) |
1001 |
|
|
Dyje |
|
Břeclav: BORS, a.s. Břeclav (mapa, podrobný výpis) |
1001 |
Dyje, Svodnice.dílčí povodí 4-17-01-046/2 |
|
Břeclav: CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - část Podyjí (mapa, podrobný výpis) |
0 |
Hlavními povrchovými toky v zájmovém území jsou řeky Morava a Dyje Morava protéká na východním okraji území od Hodonína k Lanžhotu, tj. od severovýchodu k jihozápadu. Řeka protéká částečně v upraveném a částečně v novém řečišti. Podél řečiště zůstala stará zarostlá ramena. Spád hladiny je velmi nízký (0,22 - 0,28%). Řeka Kyjovka na západním okraji zájmového území protéká rovněž v upraveném korytě. Průtoky v řece jsou silně ovlivňovány regulací vod v soustavě rybníků mezi Hodonínem a Dubňany. Na severu zájmového území je odlehčovací kanál, propojující řeku Moravu s Kyjovkou. Na jihu zájmového území ovlivňují režim proudění a kolísání hladiny podzemních vod i odtokové poměry řeka Dyje. Průměrný roční průtok na řece Moravě v zájmové oblasti je cca 60 m3 (Strážnice, Kopčany), na řece Dyji cca 40 m3 (Břeclav-Ladná).Zájmové území je dále protkané soustavou závlahových kanálů a příkopů, sloužících k zavodňování lužního lesa, a místních vodotečí (např. Svodnice, Žižkovský potok, Včelínek, Jízda atd.); přítoky hlavních toků.Lokalita zasahuje na území několika HL, v povodí Dyje: 4-17-01-112, 4-17-01-116, 4-17-01-115, 4-17-01-046, 4-17-01-045, 4-17-01-062, 4-17-01-063, 4-17-01-061, 4-17-01-047, 4-17-01-113, 4-17-01-065, 4-17-01-114, 4-17-01-067, 4-17-01-117.Zájmové území leží v záplavovém území řeky Moravy a Dyje. Lužní lesy slouží jako odlehčovací retenční prostor při výskytu stoleté vody na řece Moravě. Cca 600 m pod bývalým zrušeným mostem na Kopčany je na řece Moravě vybudován nízký stupeň, vzdouvající hladinu v řece. Zde je situován nápustný objekt tzv. řízené inundace, sloužící k napouštění vod do lužních lesů při průchodu velkých vod na řece Moravě. Druhý nápustný objekt je situován cca 3,5 km jižněji po toku Moravy. Pro průchod řízené inundace jsou v zájmovém území vybudovány hráze, dimenzované na průtok vod 90 - 120 m3.s-1. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., kterou je stanoven seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění Vyhlášky č. 333/2003, Sb., patří řeka Morava, Kyjovka a Dyje, a to v celé své délce na území ČR, k významným tokům. Tok Moravy v okolí Hodonína je řazen do II. třídy jakosti povrchových vod (Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010–2011, Procházková et. al., 2012). |
|
Bulhary: 10 Bulhary - Bývalá pískovna (mapa, podrobný výpis) |
100 |
|
|
Poštorná: FOSFA a.s. (mapa, podrobný výpis) |
250 |
časté vybřežení odlehčovacího ramene Dyje do okolních lužních lesů. |
|
Kyjovka |
|
Lanžhot: 33 Lanžhot - Lesíček (mapa, podrobný výpis) |
200 |
v blízkosti malý rybjíček - jižním směrem |
|
Moravská Nová Ves: 37 Moravská Nová Ves - Hliník (mapa, podrobný výpis) |
1500 |
Morava 4 km JV |
|
Tvrdonice: 64 Pod Mrlákových kopcem (mapa, podrobný výpis) |
1001 |
|
|
Týnec na Moravě: 65 Týnec (mapa, podrobný výpis) |
250 |
|
|
Ladenská strouha |
|
Podivín: 49/1 Podivín - Rybáře I. a II. (mapa, podrobný výpis) |
300 |
Trkmanka, Dyje |
|
Lednický náhon |
|
Nejdek u Lednice: 40 Lednice - Nejdecká pískovna (mapa, podrobný výpis) |
50 |
Zámecká Dyje, Dyje |
|
Mikulovský potok |
|
Valtice: Benzina s.r.o. ČSPHM Valtice (mapa, podrobný výpis) |
1001 |
Celé území patří do povodí řeky Dyje (4-17-01), která protéká územím ve vzdálenosti cca 9 km od zájmové lokality. Hydrogeologicky náleží zájmová lokalita do povodí Mikulovský potok (4-17-01-049), který je přítokem Dyje.V rámci užšího zájmového území se nenachází žádný povrchový tok, který by mohl být činností čerpací stanice ovlivněn |
|
Morava |
|
Moravská Nová Ves: CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - sektor VII (mapa, podrobný výpis) |
150 |
Z hydrologického pohledu spadá zájmové území do povodí dvou povrchových vodotečí Dyje a Moravy. Povodí Dyje je zastoupeno hydrologickým pořadím 4-17-01 Dyje od Svratky po ústí a č. 4-13-02 Morava od Olšavy po Myjavu. Leží mezi koryty vodních toků Kyjovky na SZ a Moravy na JV. Řeka Morava protéká od Hodonína k Lanžhotu, generelně směrem od SV k JZ a tvoří jihovýchodní hranici zájmového území. Koryto řeky Moravy je v tomto úseku regulováno. Řeka původně v tomto území silně meandrovala a podél stávající regulovaného řečiště zůstala stará, většinou zaslepená a zarostlá ramena. V současnosti tvoří řeka Morava hranici se Slovenskou republikou. Dalším tokem, který se nachází v zájmovém území, je řeka Kyjovka. Ta v současnosti protéká podél severozápadní hranice zájmového území a je rovněž regulována v upraveném korytě. Průtoky vod v řece Kyjovce jsou výrazně ovlivňovány rybniční soustavou, přes kterou Kyjovka protéká, a která se nacházejí mezi Hodonínem, Mutěnicemi a Dubňany. Kyjovka ústí zleva do Dyje východně od Rakouského Rabensburgu a Dyje potom mezi Slovenskými Sekulemi a rakouským Hohenau an der March se stává pravobřežním přítokem Moravy. Podél severní hranice zájmového území je trasován umělý kanál Teplý Járek mezi řekami Moravou a Kyjovkou, který v době vysokých stavů hladiny vody na řece Moravě je využíván k odlehčení průtoku této řeky. Svůj název získala tato vodoteč od nápadného ohřátí povrchové vody v důsledku odvádění vod z hodonínské elektrárny. |
|
Prušánka |
|
Velké Bílovice: 69 Velké Bílovice - Cihelna (mapa, podrobný výpis) |
300 |
Dyje |
|
přítok Úvalského ryb |
|
Úvaly u Valtic: Valtice - Úvaly (cihelna) (mapa, podrobný výpis) |
200 |
|
|
Sedlecký potok |
|
Lednice na Moravě: 34/3 Lednice - Fruta (mapa, podrobný výpis) |
200 |
200 m od rybníku |
|
Svodnice |
|
Břeclav: Gumotex a.s. (mapa, podrobný výpis) |
200 |
|
|
Tvrdonice: RWE Transgas, a.s. - PZP Tvrdonice (mapa, podrobný výpis) |
20 |
Zájmové území je odvodňováno Svodnicí a přináleží k povodí Moravy. Číslo hydrologického pořadí je 4-17-01. |
|
Trkmanka |
|
Nové Mlýny: Nové Mlýny - bývalá obalovna (mapa, podrobný výpis) |
500 |
500 m jižně od lokality teče jižním směrem říčka Trkmanka, která ústí do řeky Dyje jako její levostranný přítok. |
|
Podivín: 49/2 Podivín - Hruštičky (mapa, podrobný výpis) |
300 |
Dyje |
|
Rakvice: 56 Rakvice - Dílce (mapa, podrobný výpis) |
500 |
Bezejmenná vodoteč v blízkosti. Vedle brány prohlubeň s vodou asi 1.5m široká. Ve vodě množství odpadu. |
|
umělý kanál |
|
Kostice: 28 Kostice - Pískovna (mapa, podrobný výpis) |
200 |
umělý kanál se vlévá po 3 km do Kyjovky |
|
Valtický potok |
|
Valtice: Bývalý sklad LTO (mapa, podrobný výpis) |
700 |
Jedná se o málo zvodnělý vodní tok, který v průběhu letního období trpí nedostatkem vody. Z tohoto důvodu je i značně znečištěn splachovými vodami z okolních intenzivně obhospodařovaných ploch orné půdy |
|
Valtice: Valtice - školní statek (mapa, podrobný výpis) |
294 |
Lokalita leží v povodí číslo hydrologického pořadí 4-17-01-057/0. ID toku:419901400100, název toku Valtický potok. Vzdálenost toku od Dyje 9980 m. Povodí 3.řádu Dyje od Svratky po ústí. |
|
Včelínek |
|
Charvátská Nová Ves: 21 Břeclav - Charvatská (mapa, podrobný výpis) |
300 |
|
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
zpracování ropy |
typ lokality: |
havárie ropných látek |
poznámka: |
Havárie zjištena: 3.8.1995. Souřadnice odečteny z mapové aplikace ČGS-Geofond, odpovídají středuSEZ po těžbě ropy mezi Hodonínem a Lanžhotem v CHOPAV. |
hodnotil: |
Jan Gruntorád, OEŠ MŽP |
datum: |
17.02.2009 |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
0 m |
S-JTSK: |
-573 992 -1 213 056 |
GPS: |
48.7501N 17.0112E (mapy.cz) |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skladování živočišných odpadů v zemědělství |
poznámka: |
také Valtice - Hlohovecká, příp. Hlohovec.Lokalizace: 2 km od zástavby, u silnice Valtice - Lednice1994 - DBG Brno - HG průzkum1994 - DAVOS - projekt rekultivace |
hodnotil: |
Mgr. Petr Hosnédl, RMT VZ, a.s. |
datum: |
14.12.2009 |
hydrologické pořadí: |
41701057 |
vodní tok: |
Alah |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
350 m |
S-JTSK: |
-591 496 -1 209 944 |
GPS: |
48.7616N 16.7701E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
200 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
jiné |
poznámka: |
Zájmové území se nachází cca 1,7 JZ od obce Hrušky, mezi železnicí a silnicí č. 55. Jde o fungující obalovnu živičných směsí, jejíž provoz byl zahájen v 70. letech 20. stol. Na obalovně, kterou od roku 1997 provozuje Hrušecká obalovna, s.r.o., je instalována technologie Teltomat VI (výkon 135 t/hod). Podle sdělění pracovníka obalovny si Dopravní stavby Olomouc (původní provozovatel) nechávaly v rámci privatizace zpracovat průzkum lokality. PCB ani jiná kontaminace nebyla na lokalitě prokázána. Zprávu o průzkumu se nepodařilo získat. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. |
hodnotil: |
Ing. Jana Corbet, RMT VZ, a.s. |
datum: |
23.08.2010 |
hydrologické pořadí: |
41701115 |
vodní tok: |
bezejmenný tok |
vodstvo: |
1,2 km jižně od lokality teče dále na jih bezejmenný potok, který se vlévá do řeky Svodnice jako její pravostranný přítok. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 200 m |
S-JTSK: |
-578 574 -1 208 659 |
GPS: |
48.7852N 16.9431E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
170 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 500 m od zástavby |
hydrologické pořadí: |
41701035 |
vodní tok: |
Divácký potok |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 001 m |
S-JTSK: |
-581 354 -1 208 767 |
GPS: |
48.7817N 16.9056E (mapy.cz) |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
předběžný průzkum (C) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
jiné |
poznámka: |
Areál ČSAD Břeclav je situován na levém břehu řeky Dyje, při silnici Břeclav - Lanžhot, za viaduktem železniční trati Břeclav - Bratislava.Areál je v provozu od 50tých let. V r 1950 byly dostavěny staré dílny. v r 1987 byly montážní jámy i ve staré hale vybaveny ocelovou vanou.provádějí se zde opravy a údržba nákladních automobilů a autobusů, skladování a doplňování olejů a pohonných hmot a mytí vozidel.V budoucnu lze předpokládat stavební rozvoj vlastního areálu i na okolních pozemcích. V dubnu 1995 bylo zahájeno sanační čerpání a monitoring podzemní a odpadní vody.Společnost byla v rámci privatizace přejmenována na BORS Břeclav a.s.Ekologická smlouva č. 142/96/01 ukončena v roce 2005. |
hydrologické pořadí: |
41701000 |
vodní tok: |
Dyje |
vodstvo: |
Dyje, Svodnice.dílčí povodí 4-17-01-046/2 |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 001 m |
S-JTSK: |
-582 829 -1 212 202 |
GPS: |
48.7496N 16.8905E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
158 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
zpracování ropy |
typ lokality: |
skladování / manipulace s ropnými látkami |
poznámka: |
Od počátku 20. stol. probíhá v zájmové oblasti průzkum ropoplynových struktur, později také následná těžba. Způsob průzkumu, těžby a úpravy ropy poplatný tehdejším poznatkům, vedl v některých oblastech k masivnímu znečištění zemin a podzemních vod, které nejen že komplikuje možnost využití území pro vodárenské účely, ale v některých místech přímo ohrožuje exploatovaný vodní zdroj pro hromadné zásobení hodonínska a části břeclavska pitnou vodou (jímací území skupinového vodovodu Podluží). V současnosti je v celé oblasti evidováno 660 nedostatečně nebo nevhodně zlikvidovaných ropných sond a 12 reliktů (kaliště, přípojky k dopravě ropy, betonové konstrukce, zbytky těžebních středisek aj. - tyto objekty buď přímo obsahují kapalná a kašovitá média s vysokým podílem látek nebezpečných vodám, nebo jsou těmito médii znečištěna). Objem nezlikvidovaného vrtu je částečně nebo zcela zaplněn kapalinami, které mají charakter ropy, směsi ropy s ložiskovou vodou, nebo ložiskové vody. Sondy stále komunikují s ložiskovými obzory a nelze tak garantovat tzv. ukončení dotace znečištění. Pokud jsou ložiskové tlaky dostatečně vysoké, dochází k samovolné migraci ropy a ložiskové vody směrem k povrchu. V případě nehermetičnosti zhlaví nebo výstroje může docházet k výtoku médií do životního prostředí. Jedná se tedy o možnost dlouhodobé pokračující dotace znečištění, která je časově závislá na energii ložiska a která nemá souvislost s další technologickou činností sondy. V území CHOPAV Kvartér řeky Moravy se nachází těžební sondy s ukončenou činností před 1.7.1992, což jsou staré ekologické zátěže, a sondy provozované MND a.s. po tomto datu, které uznanými starými zátěžemi nejsou. Tyto jsou bezpečně v souladu s platnou legislativou likvidovány z prostředků těžební organizace. Staré ekologické zátěže po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu nejsou v území rozloženy rovnoměrně, tvoří výrazné shluky (výskyt ložisek přírodních uhlovodíků). Až na výjimky jsou objekty situovány mimo obydlené oblasti, nejčastěji v polích, v menší míře v lesích. V reálu se jedná o malé procento sond v obytné zástavbě nebo v zástavbě průmyslové. Dotčené počty obyvatel vlastní existencí sondy jsou vždy maximálně v desítkách či stovkách. Více jak devadesát procent starých sond a hlavní ohniska kontaminace se nacházejí na polích mezi jihem Hodonína a mikulčickým památníkem. Obydlenost tohoto prostoru je velmi nízká a jedná se o několik trvalých obyvatel. Na základě výsledků všech průzkumů nelze vypozorovat zákonitost vertikální stratifikace kontaminace. Není pravidlem, že nejvyšší obsahy by byly vázány na přípovrchovou vrstvu povodňových hlín, nebo naopak na přechodnou vrstvu mezi povodňovými hlínami a štěrkopísčitými vrstvami zvodně. Nelze ani jednoznačně potvrdit souvislost mezi obsahy ropy v nesaturované a saturované zóně. Často byly v návrtu obsahy ropy v zeminách relativně nízké nebo dokonce žádné a přesto byla na hladině podzemní vody ropa zastižena. Tato skutečnost je s nejvyšší pravděpodobností způsobena úniky ropy přes nesaturovanou zónu v místech, která nebyla vrtnými pracemi zastižena. Nejčastěji se bude jednat přímo o sklepy vrtů, ale může jít i o kaliště nebo u relativně mladších sond přípojky apod.Znečištění nesaturované zóny nad hranicí rozkyvu hladiny podzemních vod souvisí s dřívější těžbou ropy. Průzkum nebyl natolik podrobný, aby bylo možné vymapovat rozsah znečištění do plochy nebo bloků. Je zjevné, že se jedná o kontaminaci z povrchu, která v řadě míst zůstává vá |
hodnotil: |
Mgr. Petr Hosnédl, RMT VZ, a.s. |
datum: |
28.07.2011 |
hydrologické pořadí: |
41701112 |
vodní tok: |
Dyje |
vodstvo: |
Hlavními povrchovými toky v zájmovém území jsou řeky Morava a Dyje Morava protéká na východním okraji území od Hodonína k Lanžhotu, tj. od severovýchodu k jihozápadu. Řeka protéká částečně v upraveném a částečně v novém řečišti. Podél řečiště zůstala stará zarostlá ramena. Spád hladiny je velmi nízký (0,22 - 0,28%). Řeka Kyjovka na západním okraji zájmového území protéká rovněž v upraveném korytě. Průtoky v řece jsou silně ovlivňovány regulací vod v soustavě rybníků mezi Hodonínem a Dubňany. Na severu zájmového území je odlehčovací kanál, propojující řeku Moravu s Kyjovkou. Na jihu zájmového území ovlivňují režim proudění a kolísání hladiny podzemních vod i odtokové poměry řeka Dyje. Průměrný roční průtok na řece Moravě v zájmové oblasti je cca 60 m3 (Strážnice, Kopčany), na řece Dyji cca 40 m3 (Břeclav-Ladná).Zájmové území je dále protkané soustavou závlahových kanálů a příkopů, sloužících k zavodňování lužního lesa, a místních vodotečí (např. Svodnice, Žižkovský potok, Včelínek, Jízda atd.); přítoky hlavních toků.Lokalita zasahuje na území několika HL, v povodí Dyje: 4-17-01-112, 4-17-01-116, 4-17-01-115, 4-17-01-046, 4-17-01-045, 4-17-01-062, 4-17-01-063, 4-17-01-061, 4-17-01-047, 4-17-01-113, 4-17-01-065, 4-17-01-114, 4-17-01-067, 4-17-01-117.Zájmové území leží v záplavovém území řeky Moravy a Dyje. Lužní lesy slouží jako odlehčovací retenční prostor při výskytu stoleté vody na řece Moravě. Cca 600 m pod bývalým zrušeným mostem na Kopčany je na řece Moravě vybudován nízký stupeň, vzdouvající hladinu v řece. Zde je situován nápustný objekt tzv. řízené inundace, sloužící k napouštění vod do lužních lesů při průchodu velkých vod na řece Moravě. Druhý nápustný objekt je situován cca 3,5 km jižněji po toku Moravy. Pro průchod řízené inundace jsou v zájmovém území vybudovány hráze, dimenzované na průtok vod 90 - 120 m3.s-1. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., kterou je stanoven seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění Vyhlášky č. 333/2003, Sb., patří řeka Morava, Kyjovka a Dyje, a to v celé své délce na území ČR, k významným tokům. Tok Moravy v okolí Hodonína je řazen do II. třídy jakosti povrchových vod (Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010–2011, Procházková et. al., 2012). |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
0 m |
lokalita v inundačním území: |
ano |
S-JTSK: |
-582 982 -1 210 809 |
GPS: |
48.7619N 16.8865E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
155 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 300 m od zástavby, u silnice na Milovice1993 - geol. posudek |
hydrologické pořadí: |
41701011 |
vodní tok: |
Dyje |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
100 m |
S-JTSK: |
-592 951 -1 201 098 |
GPS: |
48.8394N 16.7377E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
187,5 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
chemický průmysl (léčiva, gumárenství, plasty, umělá vlákna...) |
typ lokality: |
výrobní / opravárenský / zemědělský areál |
poznámka: |
Zájmové území se nachází v jižní části Poštorné, která je v současné době součástí města Břeclav. V zájmovém areálu byla výroba zahájena již v roce 1884. Za dobu 120 let chemické výroby došlo k řadě změn výrobního programu, podnik se rozvíjel, popřípadě stagnoval. Budovaly se nové technologie na místě starších výrob a podnik také expandoval severozápadním směrem na zemědělské pozemky. Zájmové území, tedy prostor ve kterém se projevuje vliv staré ekologické zátěže způsobené činností Fosfy zahrnuje následující prostory:- vlastní areál Fosfy- prostor odkaliště- prostor mezi areálem Fosfy a odlehčovacím ramenem Dyje- prostor mezi odkalištěm a odlehčovacím ramenem Dyje- prostor za odkališti směrem k státní hranici s RakouskemAkciová společnost Fosfa byla přetransformována 1. ledna 1991 ze státního podniku. Její privatizace proběhla ve 2. vlně a byla ukončena v roce 1994. Fosfa a.s. je v současnosti jedním z významných chemických podniků v České republice. Jejími hlavními výrobky jsou:- kyselina fosforečná- fosforečné soli (dinátriumfosfát, trinátriumfosfát, tripolyfosfát sodný, hexametafosfát sodný, pyrofosfát sodný, dikalciumfosfát)- kyselina sírová akumulátorová- pevná a kapalná hnojiva- prací prášky, čistící a desinfekční prostředky- přídatné látky do potravinNejvýznamnější historické změny jsou uvedeny v následujícím přehledu.1884 - založení podniku - výroba kyseliny sírové (z pyritu) a superfosfátu (z chilského ledku)1905 - výroba glauberovy soli, kyseliny fosforečné, fosforečnanu sodného1913 - výroba sody a melasových krmiv1916 - rozšíření výroby kyseliny fosforečné a kyseliny sírové1929 - rozšíření výroby kyseliny sírové (odstavena 1960) a superfosfátu (odstavena 1977)1930 - výroba kryolitu (odstavena 1933)1931 - výroba fosforečných solí (z afrických fosforitů)1939-1945 - omezení výroby z důvodu nedostatku surovin1945-1948 - slévárna litiny, bronzu a olova1950 - výroba mononatriumfosfátu, pokusné zpracování zinkových koncentrátů1958 - dočasné pražení molybdenitu1960 - rozšíření areálu, výroba kontaktní kyseliny sírové (z polské síry)1960 - rekonstrukce linky na výrobu superfosfátu - odstavena 19781964-1965 - výstavba kotelny, přípojky zemního plynu a trafostanice1964 - výstavba kanalizace a ČOV1978 - výstavba linky kyseliny fosforečné termické1980 - orientace na suroviny ze států RVHP (kolaapatit, síra z PLR, průmyslová sůl z NDR)1984 - výroba dikalciumfosfátu (krmivo), výstavba čistícího stupně na výrobě kyseliny fosforečné termické1985 - výroba tripolyfosfátu1991-2000 - útlum výroby z odbytových důvodů 1996 - výroba dikalciumfosfátu zubního 1998 - ukončení výroby kyseliny fosforečné extrakční (odstraněna část technologických zařízení)1998 - ukončení výroby kyseliny sírové (odstraněno technologické zařízení)Do budoucna je uvažováno se stabilizací stávajícího výrobního programu, s plánovaným růstem prodeje a výroby u níže uvedených produktů.- Prací prášky a kapalné čistící prostředkyUdržení stávajícího objemu výroby pracích prášků při zachování současného způsobu prodeje, plánovaným nárůstem až na 1200 tun produktu měsíčně a prodejem prostřednictvím obchodních řetězců a do maloobchodní spotřební sítě.V případě kapalných čistících prostředků zůstávají obchodní záměry shodné jako u pracích prášků, pouze plánované množství prodeje a výroby je 100 tun produktu měsíčně.- Kyselina fosforečná potravinářská a technickáPředpokládá se rychlý nárůs |
hodnotil: |
Zdenka Szurmanová, AQD-envitest |
datum: |
05.03.2008 |
hydrologické pořadí: |
41701061 |
vodní tok: |
Dyje |
vodstvo: |
časté vybřežení odlehčovacího ramene Dyje do okolních lužních lesů. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
250 m |
S-JTSK: |
-584 663 -1 213 093 |
GPS: |
48.7399N 16.867E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
160 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 50 m od zástavby, pod obcí1993 - Plasgura Frýdlant - přírodní průzkum |
hydrologické pořadí: |
41701112 |
vodní tok: |
Kyjovka |
vodstvo: |
v blízkosti malý rybjíček - jižním směrem |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
200 m |
S-JTSK: |
-578 371 -1 215 874 |
GPS: |
48.7209N 16.956E (mapy.cz) |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: V okraj obce, 200 m od zástavby, u železniční tratě Břeclav - Hodonín, 50 m J je dřevozpracující závod Petrjanoš1993 - DBG Brno - HG průzkum |
hydrologické pořadí: |
41701112 |
vodní tok: |
Kyjovka |
vodstvo: |
Morava 4 km JV |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 500 m |
S-JTSK: |
-572 231 -1 207 275 |
GPS: |
48.8035N 17.0271E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
183 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 150 m SV od zástavby obce1990 - EKOINPROS - projekt skládky TKO |
hydrologické pořadí: |
41701112 |
vodní tok: |
Kyjovka |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 001 m |
S-JTSK: |
-574 531 -1 211 134 |
GPS: |
48.7668N 17.0013E (mapy.cz) |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: přímo za zástavbou S-SV od obce1993 - DBG Brno - HG průzkum |
hydrologické pořadí: |
41701112 |
vodní tok: |
Kyjovka |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
250 m |
S-JTSK: |
-573 310 -1 209 471 |
GPS: |
48.7828N 17.0155E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
167 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 200 m J od zástavby města, u silnice na Lednici, na starší části skládky zahradní chatky1994 - INGE-ZS - HG průzkum |
hydrologické pořadí: |
41701046 |
vodní tok: |
Ladenská strouha |
vodstvo: |
Trkmanka, Dyje |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
300 m |
S-JTSK: |
-586 154 -1 201 626 |
GPS: |
48.8411N 16.8305E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
160,4 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 150 m Z od zástavby obce, u hřbitova1993 - DBG Brno - HG průzkum1995 - DAVOS - projekt rekultivace |
hydrologické pořadí: |
41701044 |
vodní tok: |
Lednický náhon |
vodstvo: |
Zámecká Dyje, Dyje |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
50 m |
S-JTSK: |
-590 353 -1 204 669 |
GPS: |
48.8099N 16.778E (mapy.cz) |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
zpracování ropy |
typ lokality: |
skladování / manipulace s nebezpečnými látkami (mimo ropných) |
poznámka: |
Lokalizace:Areál ČS PHM BENZINA se nachází na východním okraji města Valtice, po pravé straně silnice II. třídy č. 40 Valtice - Břeclav. V okolí čerpací stanice se nachází obytná zástavba. V rámci širšího zájmového území se nenachází žádná vodoteč, která by mohla být ohrožena provozem čerpací stanice. |
datum: |
31.12.1985 |
hydrologické pořadí: |
41701049 |
vodní tok: |
Mikulovský potok |
vodstvo: |
Celé území patří do povodí řeky Dyje (4-17-01), která protéká územím ve vzdálenosti cca 9 km od zájmové lokality. Hydrogeologicky náleží zájmová lokalita do povodí Mikulovský potok (4-17-01-049), který je přítokem Dyje.V rámci užšího zájmového území se nenachází žádný povrchový tok, který by mohl být činností čerpací stanice ovlivněn |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 001 m |
S-JTSK: |
-591 788 -1 211 860 |
GPS: |
48.7442N 16.7689E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
225 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
zpracování ropy |
typ lokality: |
neznámo |
poznámka: |
Zájmová oblast je známá díky ropným nalezištím, jejichž průzkum byl zahájen již na počátku dvacátého století. Rozsah průzkumu a těžby přírodních uhlovodíků byl značný – v prvopočátcích od metody těžby pomocí ražení důlních děl z povrchu či mělkých vrtaných sond, přes nasazení masivnějších těžkých souprav a hlubinných čerpadel, až po soupravy s rotačním vrtáním a soupravy counter flush na elektrický pohon. V polovině padesátých let bylo dosaženo hloubek až 3 km a v šedesátých letech došlo k modernizaci transportu a mechanizované těžbě ropy čerpadly. Začalo se uplatňovat vtláčení vody nebo plynu či termické metody in situ. Obecně lze říci, že s vývojem a rozvojem těžby docházelo postupně k šetrnějšímu a k přírodě ohleduplnějšímu způsobu exploatace jednotlivých sond a ložisek. |
hodnotil: |
Snítilová Zdeňka, GEOtest, a.s. |
datum: |
05.06.2015 |
hydrologické pořadí: |
41701112 |
vodní tok: |
Morava |
vodstvo: |
Z hydrologického pohledu spadá zájmové území do povodí dvou povrchových vodotečí Dyje a Moravy. Povodí Dyje je zastoupeno hydrologickým pořadím 4-17-01 Dyje od Svratky po ústí a č. 4-13-02 Morava od Olšavy po Myjavu. Leží mezi koryty vodních toků Kyjovky na SZ a Moravy na JV. Řeka Morava protéká od Hodonína k Lanžhotu, generelně směrem od SV k JZ a tvoří jihovýchodní hranici zájmového území. Koryto řeky Moravy je v tomto úseku regulováno. Řeka původně v tomto území silně meandrovala a podél stávající regulovaného řečiště zůstala stará, většinou zaslepená a zarostlá ramena. V současnosti tvoří řeka Morava hranici se Slovenskou republikou. Dalším tokem, který se nachází v zájmovém území, je řeka Kyjovka. Ta v současnosti protéká podél severozápadní hranice zájmového území a je rovněž regulována v upraveném korytě. Průtoky vod v řece Kyjovce jsou výrazně ovlivňovány rybniční soustavou, přes kterou Kyjovka protéká, a která se nacházejí mezi Hodonínem, Mutěnicemi a Dubňany. Kyjovka ústí zleva do Dyje východně od Rakouského Rabensburgu a Dyje potom mezi Slovenskými Sekulemi a rakouským Hohenau an der March se stává pravobřežním přítokem Moravy. Podél severní hranice zájmového území je trasován umělý kanál Teplý Járek mezi řekami Moravou a Kyjovkou, který v době vysokých stavů hladiny vody na řece Moravě je využíván k odlehčení průtoku této řeky. Svůj název získala tato vodoteč od nápadného ohřátí povrchové vody v důsledku odvádění vod z hodonínské elektrárny. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
150 m |
lokalita v inundačním území: |
ano |
S-JTSK: |
-570 160 -1 208 395 |
GPS: |
48.7953N 17.0567E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
160 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 700 m SV od zástavby, 200 m SZ od vodní nádrže na Prušánce1993 - INGEO - HG průzkum1994 - Láznička - biologické hodnocení |
hydrologické pořadí: |
41701105 |
vodní tok: |
Prušánka |
vodstvo: |
Dyje |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
300 m |
S-JTSK: |
-580 013 -1 199 629 |
GPS: |
48.8647N 16.9109E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
202,5 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: J od obce Úvaly |
hydrologické pořadí: |
41701057 |
vodní tok: |
přítok Úvalského ryb |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
200 m |
S-JTSK: |
-596 379 -1 211 817 |
GPS: |
48.7402N 16.7067E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
216 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
U Valtické silniceLokalizace: 1,5 km JZ od zástavby1993 - DBG Brno - HG průzkum1994 - UNICOS - projekt rekultivace |
hydrologické pořadí: |
41701060 |
vodní tok: |
Sedlecký potok |
vodstvo: |
200 m od rybníku |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
200 m |
S-JTSK: |
-589 833 -1 207 497 |
GPS: |
48.7851N 16.7891E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
188 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
textilní průmysl |
typ lokality: |
jiné |
poznámka: |
Jedná se o současně provozovaný závod zdravotních pomůcek - matrací, roštů apod. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2009. |
hodnotil: |
Ing. Petra Otmarová, RMT VZ, a.s. |
datum: |
13.01.2010 |
hydrologické pořadí: |
41701115 |
vodní tok: |
Svodnice |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
200 m |
S-JTSK: |
-582 249 -1 212 069 |
GPS: |
48.7513N 16.8982E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
158 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
plynárenství |
typ lokality: |
skladování / manipulace s nebezpečnými látkami (mimo ropných) |
poznámka: |
Podzemní zásobník plynu Tvrdonice je umístěn mimo obydlenou oblast, cca 1 km Z od obce Tvrdonice. Areál PZP leží po levé straně silnice směřující z Tvrdonic k silnici č. 55. 3. třídy Břeclav - Tvrdonice. Širší okolí PZP tvoří zemědělsky obhospodařované pozemky. Území patří ze správního hlediska k obci Tvrdonice, okres Břeclav. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2009. |
hodnotil: |
Jana Erdeová, Ekosystem spol. s r.o., Podkovářská 6, Praha 9 |
datum: |
21.03.2012 |
hydrologické pořadí: |
41701115 |
vodní tok: |
Svodnice |
vodstvo: |
Zájmové území je odvodňováno Svodnicí a přináleží k povodí Moravy. Číslo hydrologického pořadí je 4-17-01. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
20 m |
S-JTSK: |
-579 094 -1 209 821 |
GPS: |
48.7744N 16.9377E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
160 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
jiné |
poznámka: |
Zájmové území se nachází cca 1 km severovýchodně od obce Nové Mlýny. Jde o lokalitu, na které řádově v letech 1968 až 1991 fungovala obalovna živičných směsí. Jejím provozovatelem byly Silnice Znojmo a.s.. Dnes jsou pozemky bývalé obalovny ve vlastnictví soukromých osob a dle katastru nemovitostí jsou vedeny jako ovocný sad. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. |
hodnotil: |
Ing. Jana Corbet, RMT VZ, a.s. |
datum: |
04.11.2010 |
hydrologické pořadí: |
41701044 |
vodní tok: |
Trkmanka |
vodstvo: |
500 m jižně od lokality teče jižním směrem říčka Trkmanka, která ústí do řeky Dyje jako její levostranný přítok. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
500 m |
S-JTSK: |
-592 425 -1 198 260 |
GPS: |
48.8652N 16.7407E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
182 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 1 km SZ od města, vlevo od silnice na Rakvice, mezi tokem Trkmanky a jímacím územím pitné vody "Šutrák"11.8.1993 vyhlášena lokalita za přechodně chráněnou plochu1993 - INGE-ZS - IG a HG průzkum |
hydrologické pořadí: |
41701046 |
vodní tok: |
Trkmanka |
vodstvo: |
Dyje |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
300 m |
S-JTSK: |
-585 440 -1 203 941 |
GPS: |
48.821N 16.8435E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
160,9 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 1 km V od zástavby, u železniční tratě Brno - Břeclav1994 - VZ Holešov - HG průzkum |
hydrologické pořadí: |
41701046 |
vodní tok: |
Trkmanka |
vodstvo: |
Bezejmenná vodoteč v blízkosti. Vedle brány prohlubeň s vodou asi 1.5m široká. Ve vodě množství odpadu. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
500 m |
S-JTSK: |
-585 700 -1 200 004 |
GPS: |
48.856N 16.8343E (mapy.cz) |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
komunální odpady |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Rekultivovaná skládka se nachází v jihovýchodní části okresu Břeclav, v Jihomoravském kraji, na katastrálním území obce Kostice. Samotná bývalá skládka TKO je situována cca 600 m jihozápadně od zástavby obce – v extravilánu, v těsné blízkosti dálnice D2 Brno – státní hranice - Bratislava.1975 - GEOtest Brno - průzkum1993 - DBG Brno - HG průzkum1994 - Timár - zaměření1994 - Jančálek - projekt rekultivace1996 - LNO - monitoring |
hodnotil: |
ProGeo Cons. pro obec Kostice |
datum: |
07.11.2014 |
hydrologické pořadí: |
41701113 |
vodní tok: |
umělý kanál |
vodstvo: |
umělý kanál se vlévá po 3 km do Kyjovky |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
200 m |
S-JTSK: |
-577 366 -1 213 350 |
GPS: |
48.7444N 16.966E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
162 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
doprava a distribuce (produktovody, distribuční sklady) |
typ lokality: |
skladování / manipulace s ropnými látkami |
poznámka: |
Jedná se o pozemek uprostřed sídlištní zástavby města Valtice. Na pozemku stávala kotelna na LTO, jejíž součástí byly i nadzemní zásobníky. Technologie kotelny a vlastní budova včetně kontaminovaných podložních zemin byly v minulosti odstraněny. |
hodnotil: |
Mgr. Radek Heřmánek, KHSanace s.r.o. |
datum: |
28.08.2012 |
hydrologické pořadí: |
41701057 |
vodní tok: |
Valtický potok |
vodstvo: |
Jedná se o málo zvodnělý vodní tok, který v průběhu letního období trpí nedostatkem vody. Z tohoto důvodu je i značně znečištěn splachovými vodami z okolních intenzivně obhospodařovaných ploch orné půdy |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
700 m |
S-JTSK: |
-592 430 -1 212 165 |
GPS: |
48.7409N 16.7606E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
neprozkoumáno |
původce znečištění: |
zemědělství, lesnictví |
typ lokality: |
skladování / manipulace s nebezpečnými látkami (mimo ropných) |
poznámka: |
Lokalita leží na SZ okraji města. Objekt skladu je součástí bývalého areálu Šk. statku Valtice. V souč.době není vzhledem k celkovému stavu a přetrvávající kontaminaci využíván. Budova sloužila cca od 60 - tých let jako sklad agrochemikálií, vč.POR. Část těchto látek se na lokalitě dosud nachází - jedná se o cca 500 kg neidentifikovaných agrochemikálií a cca 1650 kg agrochemikálií bez obalů volně uložených na betonové podlaze (2009). Majitel: Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno. Provozovatel: Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Valtice, Sobotní 116, Valtice, 691 42. Inventarizace SEZ resp. kontam. míst s výskytem POPs 2009. |
hodnotil: |
Ing. Jana Corbet, RMT VZ, a.s. |
datum: |
08.12.2010 |
hydrologické pořadí: |
41701057 |
vodní tok: |
Valtický potok |
vodstvo: |
Lokalita leží v povodí číslo hydrologického pořadí 4-17-01-057/0. ID toku:419901400100, název toku Valtický potok. Vzdálenost toku od Dyje 9980 m. Povodí 3.řádu Dyje od Svratky po ústí. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
294 m |
S-JTSK: |
-593 280 -1 211 626 |
GPS: |
48.7449N 16.7484E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
190 m |
kraj: |
Jihomoravský |
místo: |
|
stupeň poznání: |
předběžný průzkum (C) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace: 100 m od zástavby, 100 m od ZD, 900 m od jímacího objektu Kančí obora1970 - Geotest Brno - HG průzkum1987 - Geotest Brno - PHO1988 - Geotest Brno - vrty1992 . Geotest Brno - vrty+rozbory1993 - Geotest Brno - HG průzkum |
hydrologické pořadí: |
41701060 |
vodní tok: |
Včelínek |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
300 m |
S-JTSK: |
-585 748 -1 209 362 |
GPS: |
48.7723N 16.847E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
162 m |
Tabulka obsahuje 28 záznamů, byla aktualizována z databáze SEKM dne 03.10.2023 (https://www.sekm.cz/portal/)
Poznámka: objekty v inundačním území označeny modrým podkladem
stránka p__kms_sekm.htm aktualizována: 14.05.2013, publikována: 17.09.2024