Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry

Hlavními toky na území ORP Břeclav jsou:Morava, Dyje, Včelínek, Prušánka, Kyjovka, Svodnice, Ladenská strouha, Trkmanka,.

Řeka Morava je hraničním tokem mezi Českou a Slovenskou republikou. Vstupuje na území okresu Břeclav z okresu Hodonín v km 93,2. Po soutoku s Dyjí opouští okres v km 69,4, odkud dále po toku je státní hranici mezi Slovenskou republikou s Rakouskem.

Řeka Dyje od soutoku s Moravou tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Rakouskem až po km 16,1. Dále protéká jižní až střední částí okresu a v km 85,5 přitéká z okresu Znojmo a z Rakouska. Řeka Dyje spolu s řekou Moravou tvoří významný krajinný fenomén jižní Moravy.

Povodí řeky Dyje má okrouhlý tvar s vějířovitým systémem přítoků. V povodí řeky Dyje se v současné době nachází 19 údolních nádrží a asi 2500 rybníků a menších nádrží. Jejich akumulační objem dosahuje 623 mil. m3, což je 45 % průměrného ročního odtoku vody z povodí řeky Dyje. Přirozený průtokový režim vody v dolní části toku řeky Dyje pod vodním dílem Nové Mlýny a tedy i na území města Břeclavi je výrazně ovlivňován těmito nádržemi. Průměrný průtok v řece Dyji v Břeclavi činní cca 40 m3/s, minimální průtok se pohybuje okolo 15 m3/s.

Koryto řeky Dyje je v zájmovém území kompletně upraveno vyjma některých částí v oblasti mezi Ladnou a Starou Břeclavi, Pohanska a Lánů. Jedná se o úpravy protipovodňového charakteru, dále ochrany okolních pozemků proti říční erozi (průpichy) a pomístní úpravy nátrží. Z hlediska stability dnešního koryta lze konstatovat, že je závislá na způsobu opevnění břehů. Úseky bez úpravy se vzrostlými stromy mají všechny klady a nedostatky přirozeného břehu. Ten je většinou stabilizován pouze kořenovým systémem stromů, případně travním porostem. Na území Břeclavi jde o úsek hraničního toku, kde se přirozené koryto střídá s upravenými úseky průpichů, dále úsek nad Břeclaví až k Ladné, kde je Dyje opatřena odsazenými hrázemi a protéká ve svém přirozeném korytu. V tomto úseku se jedná o nejzachovalejší úsek řeky Dyje, kde tok vytváří přirozené zákruty, kde probíhá aktivní boční říční eroze a všechny fluviální procesy.

Celkově lze zájmový úsek toku přes území Břeclavi rozdělit do tří charakteristických částí. Je to část dolní pod Břeclaví, která je přirozeným tokem s pomístními úpravami (průpichy) a hrázovým levobřežním systémem. Část střední představující typickou městskou úpravu v opěrných zdech a upraveném korytu lichoběžníkovitého tvaru a úsek horní nad městem Břeclaví představující souvislou úpravu, kde koryto má tvar dvojitého lichoběžníku s hrázemi.

Odlehčovací rameno řeky Dyje – tento vodní tok byl vybudován v rámci vodohospodářských úprav, je trvale zvodněn. Z hlavního koryta řeky Dyje odbočuje v ř. km 27,5 a zpět zaúsťuje do řeky Dyje v ř. km 22,1. Slouží zejména k provádění povodňových průtoků v řece Dyji, protože městská trať řeky Dyje provede průtoky odpovídají 330 m3/s.

Za dlouhodobých povodňových situací na řece Dyji dochází i inenzivnímu podmáčení pozemků v zahrází, kde se nachází např. jímací území vodního zdroje Břeclav – Kančí obora. Průsakem vody přes levobřežní či pravobřežní hráze Odlehčovacího ramene řeky Dyje mohou být ovlivněny části Břeclavi v tratích Za židovským, prostor průmyslové zóny u Pivovaru, nová výstavba rodinných domků v Poštorné ul., Dyjová, Nemocnice Břeclav atd.

Vodní tok Včelínek v ř. km. 7,1 vytéká z Mlýnského rybníka, protéká podél lesa (Kančí obory) pod Charvatskou Novou Vsí a je zaústěn pod vývarem jezu Poštorná do Odlehčovacího ramene řeky Dyje. Projektovaná kapacita koryta činí 5 m3/s. Průtoky jsou bezprostředně ovlivňovány hospodařením na lednické rybniční soustavě a soustavě kanálů v prostoru Kančí obory.

Ladenská strouha vtéká cca 1 km severně od obce Ladná. Území kolem Trkmanky na k. ú. Rakvice, Podivín a Ladná bylo poznamenáváno vodohospodářskými úpravami již konce 19. století a v 1. třetině 20. století. Dříve přes k. ú. Ladná protékala řeka Trkmanka. Po provedení vodohospodářských úprav na řece Trkmance, jejím ohrázování a zaústění do řeky Dyje v ř. km 34,5 je v současné době Ladenská strouha dotována vodou prostřednictvím shybky pod Trkmankou z levobřežní části nivy řeky Dyje pod Rakvicemi.

Svodnice – ve východní části k. ú. Břeclav, na samé hranici katastru protéká vodní tok Svodnice, do kterého jsou zaústěny Svodnice 01, 02, 03 (periodické vodoteče, otevřené kanály) z V části k. ú. Břeclav. Tok nezpůsobuje výraznější ohrožení.

Trkmanka je malá řeka v okresech Hodonín a Břeclav v Jihomoravském kraji. Je to levostranný přítok řeky Dyje, jehož délka činí 41,7 km. Plocha povodí Trkmanky měří 359,0 km2. U města Podivín se vlévá zleva do Dyje na jejím 34,5 říčním kilometru.

Kyjovka je řeka na jihovýchodní Moravě; délka 87 km, plocha povodí 666 km2, průměrný průtok 130 l/s. Pramení v Chřibech, teče k jihu, ústí zleva do Dyje pod Lanžhotem. Na řece leží města Kyjov a Lanžhot.

Prušánka je pravostranný přítok Kyjovky.

Na území ORP Břeclav se stékají vody z celého povodí řeky Moravy, t.j. i řeky Dyje, která v km 70,00 do řeky Moravy ústí.

Pro velkoplošné závlahy byly vybudované závlahové nádrže I, II a III u Velkých Bílovic.

Dále se ve správním obvodu města Břeclav jako obce s rozšířenou působností nachází významné rybníky Lednicko-valtický areálu, část rybníku Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský, dále Zámecký v Lednici.

Při povodňových stavech řeky Moravy a Dyje probíhá řízené odlehčování průtoků do inundačního území. Manipulace na objektech, které jsou součástí vybudovaných vodohospodářských úprav se provádí podle platných manipulačních řádů. V daných územích se místně nachází vodárenské jímací oblasti. Jedná se o prameniště Lednice, Břeclav – Kančí obora a Moravská Nová Ves.

Při vyšších průtocích v korytech toků je nutné zajistit provoz čistíren odpadních vod po uzavření vyústí z ČOV.

Další informace: Vodní toky