Výskyt povodní v povodí

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Důležité stránkyVěcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi >

Výskyt povodní v povodí

Lužice spadají do oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem. Hlavním povodňovým nebezpečím pro obec Lužice je řeka Kyjovka a Morava především v případě souběhu povodní na těchto tocích.  

Povodňové průtoky Kyjovky větší jak Q=3 m3/s jsou převáděny odlehčovacím ramenem do Staré Moravy (tzv. Salajky) a jí do řeky Moravy, neboť koryto Kyjovky na Podluží nemá dostatečnou kapacitu. Ochrana Lužic a Lužického rybníka byla provedena na Q100 zvýšením pravobřežní hráze Kyjovky.

V případě přirozené povodně ze strany Moravy není ohrožena obytná část obce. Předpokládá se, že průtoky v řece Moravě nad Q100 budou pod Hodonínem odlehčovány pod opraveným úsekem hráze Skařiny do Lužních lesů (hráz byla po povodni v r.1997 navýšena o cca 1 m – na úroveň hrází na slovenské straně, před napojením na hráz Moravy v k.ú. Hodonín u Mikulčic zůstal snížený úsek v délce cca 600 m. Díky opravené Skařinské hrázi by obec Lužice měla být ochráněna. Zároveň dochází pří povodni ze strany Moravy k zavírání vrat regulačního objektu.

Po povodni v r. 1997 byly navýšeny hráze pouze na řece Moravě (hráz Skařiny) a Staré Moravě – Salajce (Nesytská hráz). Hráze odlehčovacího ramene Kyjovky severně od regulačního objektu na  zůstaly v původním stavu. Dojde-li k souběhu povodní na obou vodotečích a řekou Kyjovkou přitéká větší množství, než je schopen směrem na Podluží převést napouštěcí objekt u Lužic, vrata regulačního objektu u soutoku Kyjovky a Staré Moravy se z důvodu vyšší hladiny Kyjovky automaticky neuzavřou, jak je tomu při povodni pouze na řece Moravě, a  Kyjovky se začíná vlivem zpětného vzdutí plnit vodou z řeky Moravy. Díky zpětnému vzdutí voda ohrožuje rybniční soustavu. Hrozí také přelévání i protržení hráze  Kyjovky, kdy by se voda vylila do zahrádkářské kolonie a mohlo by rovněž dojít k přelití vody podjezdem železniční trati až do zastavěné části obce. Obec využívá mobilního utěsnění tohoto podjezdu v případě hrozící povodně. Toho stavu se dosáhne při povodňovém průtoku v řece Moravě již okolo Q50.

Dále dochází k vybřežování na pravém břehu Kyjovky, a to mezi silnicí III/05531 do Lužic a železničním náspem (lokalita Ploštiny). Voda z Kyjovky se do tohoto prostoru dostává přes propustek na PB Kyjovky a pod státní silnicí III/05531. Voda rovněž postupuje příkopem mezi silnicí a hrází Písečného rybníka a přelévá se přes silnici III/05531.

Rekapitulace povodňových rizik při přirozené povodni:

1)Povodeň jen na řece Moravě – do Q100 obec Lužice neohrožuje,

2)Povodeň jen na řece Kyjovce – do Q100 obec Lužice neohrožuje,

3)Souběh povodní na řece Moravě a Kyjovce -  ohrožení obce je velké, je nutno bedlivě sledovat průběh obou povodní.

 

Nejčastěji se vyskytující povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinací s dalšími srážkami. Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a delší dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Nedosahují většinou extrémních kulminací průtoků, objemy povodňových vln jsou však značné. Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a teplých jarních dešťových srážek ve výše položené části povodí Kyjovky a Moravy.

Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území nejen ORP, ale celých povodí, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln, především na větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a v našich podmínkách nebývají časté, způsobují však největší škody. K vybřežení dochází při povodňových situacích vzniklých v důsledku srážek výše v povodí. Tento typ povodně je pro obec velmi pravděpodobný, ohrožení obce je velké především při souběhu povodní na Kyjovce a Moravě.

Letní povodně přívalové způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv i mimo vodní toky a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně). Tyto povodně zasahují obvykle území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence. V obci se nevyskytují

 

Soubor: b_druhy_vyskyt.htm


Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Výskyt povodní v povodí

   | tisk | nahoru |

stránka aktualizována: 16.08.2017, publikována: 17.09.2024