Divácký potok

Břeclav: 13 Diváky - Přední boří (mapa, podrobný výpis)

1001

Dyje

Břeclav: BORS, a.s. Břeclav (mapa, podrobný výpis)

1001

Dyje, Svodnice.dílčí povodí 4-17-01-046/2

Břeclav: CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - část Podyjí (mapa, podrobný výpis)

0

Hlavními povrchovými toky v zájmovém území jsou řeky Morava a Dyje Morava protéká na východním okraji území od Hodonína k Lanžhotu, tj. od severovýchodu k jihozápadu. Řeka protéká částečně v upraveném a částečně v novém řečišti. Podél řečiště zůstala stará zarostlá ramena. Spád hladiny je velmi nízký (0,22 - 0,28%). Řeka Kyjovka na západním okraji zájmového území protéká rovněž v upraveném korytě. Průtoky v řece jsou silně ovlivňovány regulací vod v soustavě rybníků mezi Hodonínem a Dubňany. Na severu zájmového území je odlehčovací kanál, propojující řeku Moravu s Kyjovkou. Na jihu zájmového území ovlivňují režim proudění a kolísání hladiny podzemních vod i odtokové poměry řeka Dyje. Průměrný roční průtok na řece Moravě v zájmové oblasti je cca 60 m3 (Strážnice, Kopčany), na řece Dyji cca 40 m3 (Břeclav-Ladná).Zájmové území je dále protkané soustavou závlahových kanálů a příkopů, sloužících k zavodňování lužního lesa, a místních vodotečí (např. Svodnice, Žižkovský potok, Včelínek, Jízda atd.); přítoky hlavních toků.Lokalita zasahuje na území několika HL, v povodí Dyje: 4-17-01-112, 4-17-01-116, 4-17-01-115, 4-17-01-046, 4-17-01-045, 4-17-01-062, 4-17-01-063, 4-17-01-061, 4-17-01-047, 4-17-01-113, 4-17-01-065, 4-17-01-114, 4-17-01-067, 4-17-01-117.Zájmové území leží v záplavovém území řeky Moravy a Dyje. Lužní lesy slouží jako odlehčovací retenční prostor při výskytu stoleté vody na řece Moravě. Cca 600 m pod bývalým zrušeným mostem na Kopčany je na řece Moravě vybudován nízký stupeň, vzdouvající hladinu v řece. Zde je situován nápustný objekt tzv. řízené inundace, sloužící k napouštění vod do lužních lesů při průchodu velkých vod na řece Moravě. Druhý nápustný objekt je situován cca 3,5 km jižněji po toku Moravy. Pro průchod řízené inundace jsou v zájmovém území vybudovány hráze, dimenzované na průtok vod 90 - 120 m3.s-1. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., kterou je stanoven seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění Vyhlášky č. 333/2003, Sb., patří řeka Morava, Kyjovka a Dyje, a to v celé své délce na území ČR, k významným tokům. Tok Moravy v okolí Hodonína je řazen do II. třídy jakosti povrchových vod (Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010–2011, Procházková et. al., 2012).

Poštorná: FOSFA a.s. (mapa, podrobný výpis)

250

časté vybřežení odlehčovacího ramene Dyje do okolních lužních lesů.

Svodnice

Břeclav: Gumotex a.s. (mapa, podrobný výpis)

200

Včelínek

Charvátská Nová Ves: 21 Břeclav - Charvatská (mapa, podrobný výpis)

300

kraj:

Jihomoravský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

rešerše (D)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 500 m od zástavby

hydrologické pořadí:

41701035

vodní tok:

Divácký potok

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 001 m

S-JTSK:

-581 354 -1 208 767

GPS:

48.7817N 16.9056E (mapy.cz)

kraj:

Jihomoravský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

předběžný průzkum (C)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

jiné

poznámka:

Areál ČSAD Břeclav je situován na levém břehu řeky Dyje, při silnici Břeclav - Lanžhot, za viaduktem železniční trati Břeclav - Bratislava.Areál je v provozu od 50tých let. V r 1950 byly dostavěny staré dílny. v r 1987 byly montážní jámy i ve staré hale vybaveny ocelovou vanou.provádějí se zde opravy a údržba nákladních automobilů a autobusů, skladování a doplňování olejů a pohonných hmot a mytí vozidel.V budoucnu lze předpokládat stavební rozvoj vlastního areálu i na okolních pozemcích. V dubnu 1995 bylo zahájeno sanační čerpání a monitoring podzemní a odpadní vody.Společnost byla v rámci privatizace přejmenována na BORS Břeclav a.s.Ekologická smlouva č. 142/96/01 ukončena v roce 2005.

hydrologické pořadí:

41701000

vodní tok:

Dyje

vodstvo:

Dyje, Svodnice.dílčí povodí 4-17-01-046/2

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 001 m

S-JTSK:

-582 829 -1 212 202

GPS:

48.7496N 16.8905E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

158 m

kraj:

Jihomoravský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

zpracování ropy

typ lokality:

skladování / manipulace s ropnými látkami

poznámka:

Od počátku 20. stol. probíhá v zájmové oblasti průzkum ropoplynových struktur, později také následná těžba. Způsob průzkumu, těžby a úpravy ropy poplatný tehdejším poznatkům, vedl v některých oblastech k masivnímu znečištění zemin a podzemních vod, které nejen že komplikuje možnost využití území pro vodárenské účely, ale v některých místech přímo ohrožuje exploatovaný vodní zdroj pro hromadné zásobení hodonínska a části břeclavska pitnou vodou (jímací území skupinového vodovodu Podluží). V současnosti je v celé oblasti evidováno 660 nedostatečně nebo nevhodně zlikvidovaných ropných sond a 12 reliktů (kaliště, přípojky k dopravě ropy, betonové konstrukce, zbytky těžebních středisek aj. - tyto objekty buď přímo obsahují kapalná a kašovitá média s vysokým podílem látek nebezpečných vodám, nebo jsou těmito médii znečištěna). Objem nezlikvidovaného vrtu je částečně nebo zcela zaplněn kapalinami, které mají charakter ropy, směsi ropy s ložiskovou vodou, nebo ložiskové vody. Sondy stále komunikují s ložiskovými obzory a nelze tak garantovat tzv. ukončení dotace znečištění. Pokud jsou ložiskové tlaky dostatečně vysoké, dochází k samovolné migraci ropy a ložiskové vody směrem k povrchu. V případě nehermetičnosti zhlaví nebo výstroje může docházet k výtoku médií do životního prostředí. Jedná se tedy o možnost dlouhodobé pokračující dotace znečištění, která je časově závislá na energii ložiska a která nemá souvislost s další technologickou činností sondy. V území CHOPAV Kvartér řeky Moravy se nachází těžební sondy s ukončenou činností před 1.7.1992, což jsou staré ekologické zátěže, a sondy provozované MND a.s. po tomto datu, které uznanými starými zátěžemi nejsou. Tyto jsou bezpečně v souladu s platnou legislativou likvidovány z prostředků těžební organizace. Staré ekologické zátěže po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu nejsou v území rozloženy rovnoměrně, tvoří výrazné shluky (výskyt ložisek přírodních uhlovodíků). Až na výjimky jsou objekty situovány mimo obydlené oblasti, nejčastěji v polích, v menší míře v lesích. V reálu se jedná o malé procento sond v obytné zástavbě nebo v zástavbě průmyslové. Dotčené počty obyvatel vlastní existencí sondy jsou vždy maximálně v desítkách či stovkách. Více jak devadesát procent starých sond a hlavní ohniska kontaminace se nacházejí na polích mezi jihem Hodonína a mikulčickým památníkem. Obydlenost tohoto prostoru je velmi nízká a jedná se o několik trvalých obyvatel. Na základě výsledků všech průzkumů nelze vypozorovat zákonitost vertikální stratifikace kontaminace. Není pravidlem, že nejvyšší obsahy by byly vázány na přípovrchovou vrstvu povodňových hlín, nebo naopak na přechodnou vrstvu mezi povodňovými hlínami a štěrkopísčitými vrstvami zvodně. Nelze ani jednoznačně potvrdit souvislost mezi obsahy ropy v nesaturované a saturované zóně. Často byly v návrtu obsahy ropy v zeminách relativně nízké nebo dokonce žádné a přesto byla na hladině podzemní vody ropa zastižena. Tato skutečnost je s nejvyšší pravděpodobností způsobena úniky ropy přes nesaturovanou zónu v místech, která nebyla vrtnými pracemi zastižena. Nejčastěji se bude jednat přímo o sklepy vrtů, ale může jít i o kaliště nebo u relativně mladších sond přípojky apod.Znečištění nesaturované zóny nad hranicí rozkyvu hladiny podzemních vod souvisí s dřívější těžbou ropy. Průzkum nebyl natolik podrobný, aby bylo možné vymapovat rozsah znečištění do plochy nebo bloků. Je zjevné, že se jedná o kontaminaci z povrchu, která v řadě míst zůstává vá

hodnotil:

Mgr. Petr Hosnédl, RMT VZ, a.s.

datum:

28.07.2011

hydrologické pořadí:

41701112

vodní tok:

Dyje

vodstvo:

Hlavními povrchovými toky v zájmovém území jsou řeky Morava a Dyje Morava protéká na východním okraji území od Hodonína k Lanžhotu, tj. od severovýchodu k jihozápadu. Řeka protéká částečně v upraveném a částečně v novém řečišti. Podél řečiště zůstala stará zarostlá ramena. Spád hladiny je velmi nízký (0,22 - 0,28%). Řeka Kyjovka na západním okraji zájmového území protéká rovněž v upraveném korytě. Průtoky v řece jsou silně ovlivňovány regulací vod v soustavě rybníků mezi Hodonínem a Dubňany. Na severu zájmového území je odlehčovací kanál, propojující řeku Moravu s Kyjovkou. Na jihu zájmového území ovlivňují režim proudění a kolísání hladiny podzemních vod i odtokové poměry řeka Dyje. Průměrný roční průtok na řece Moravě v zájmové oblasti je cca 60 m3 (Strážnice, Kopčany), na řece Dyji cca 40 m3 (Břeclav-Ladná).Zájmové území je dále protkané soustavou závlahových kanálů a příkopů, sloužících k zavodňování lužního lesa, a místních vodotečí (např. Svodnice, Žižkovský potok, Včelínek, Jízda atd.); přítoky hlavních toků.Lokalita zasahuje na území několika HL, v povodí Dyje: 4-17-01-112, 4-17-01-116, 4-17-01-115, 4-17-01-046, 4-17-01-045, 4-17-01-062, 4-17-01-063, 4-17-01-061, 4-17-01-047, 4-17-01-113, 4-17-01-065, 4-17-01-114, 4-17-01-067, 4-17-01-117.Zájmové území leží v záplavovém území řeky Moravy a Dyje. Lužní lesy slouží jako odlehčovací retenční prostor při výskytu stoleté vody na řece Moravě. Cca 600 m pod bývalým zrušeným mostem na Kopčany je na řece Moravě vybudován nízký stupeň, vzdouvající hladinu v řece. Zde je situován nápustný objekt tzv. řízené inundace, sloužící k napouštění vod do lužních lesů při průchodu velkých vod na řece Moravě. Druhý nápustný objekt je situován cca 3,5 km jižněji po toku Moravy. Pro průchod řízené inundace jsou v zájmovém území vybudovány hráze, dimenzované na průtok vod 90 - 120 m3.s-1. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., kterou je stanoven seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění Vyhlášky č. 333/2003, Sb., patří řeka Morava, Kyjovka a Dyje, a to v celé své délce na území ČR, k významným tokům. Tok Moravy v okolí Hodonína je řazen do II. třídy jakosti povrchových vod (Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2010–2011, Procházková et. al., 2012).

vzdálenost k povrchovým vodám:

0 m

lokalita v inundačním území:

ano

S-JTSK:

-582 982 -1 210 809

GPS:

48.7619N 16.8865E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

155 m

kraj:

Jihomoravský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

chemický průmysl (léčiva, gumárenství, plasty, umělá vlákna...)

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Zájmové území se nachází v jižní části Poštorné, která je v současné době součástí města Břeclav. V zájmovém areálu byla výroba zahájena již v roce 1884. Za dobu 120 let chemické výroby došlo k řadě změn výrobního programu, podnik se rozvíjel, popřípadě stagnoval. Budovaly se nové technologie na místě starších výrob a podnik také expandoval severozápadním směrem na zemědělské pozemky. Zájmové území, tedy prostor ve kterém se projevuje vliv staré ekologické zátěže způsobené činností Fosfy zahrnuje následující prostory:- vlastní areál Fosfy- prostor odkaliště- prostor mezi areálem Fosfy a odlehčovacím ramenem Dyje- prostor mezi odkalištěm a odlehčovacím ramenem Dyje- prostor za odkališti směrem k státní hranici s RakouskemAkciová společnost Fosfa byla přetransformována 1. ledna 1991 ze státního podniku. Její privatizace proběhla ve 2. vlně a byla ukončena v roce 1994. Fosfa a.s. je v současnosti jedním z významných chemických podniků v České republice. Jejími hlavními výrobky jsou:- kyselina fosforečná- fosforečné soli (dinátriumfosfát, trinátriumfosfát, tripolyfosfát sodný, hexametafosfát sodný, pyrofosfát sodný, dikalciumfosfát)- kyselina sírová akumulátorová- pevná a kapalná hnojiva- prací prášky, čistící a desinfekční prostředky- přídatné látky do potravinNejvýznamnější historické změny jsou uvedeny v následujícím přehledu.1884 - založení podniku - výroba kyseliny sírové (z pyritu) a superfosfátu (z chilského ledku)1905 - výroba glauberovy soli, kyseliny fosforečné, fosforečnanu sodného1913 - výroba sody a melasových krmiv1916 - rozšíření výroby kyseliny fosforečné a kyseliny sírové1929 - rozšíření výroby kyseliny sírové (odstavena 1960) a superfosfátu (odstavena 1977)1930 - výroba kryolitu (odstavena 1933)1931 - výroba fosforečných solí (z afrických fosforitů)1939-1945 - omezení výroby z důvodu nedostatku surovin1945-1948 - slévárna litiny, bronzu a olova1950 - výroba mononatriumfosfátu, pokusné zpracování zinkových koncentrátů1958 - dočasné pražení molybdenitu1960 - rozšíření areálu, výroba kontaktní kyseliny sírové (z polské síry)1960 - rekonstrukce linky na výrobu superfosfátu - odstavena 19781964-1965 - výstavba kotelny, přípojky zemního plynu a trafostanice1964 - výstavba kanalizace a ČOV1978 - výstavba linky kyseliny fosforečné termické1980 - orientace na suroviny ze států RVHP (kolaapatit, síra z PLR, průmyslová sůl z NDR)1984 - výroba dikalciumfosfátu (krmivo), výstavba čistícího stupně na výrobě kyseliny fosforečné termické1985 - výroba tripolyfosfátu1991-2000 - útlum výroby z odbytových důvodů 1996 - výroba dikalciumfosfátu zubního 1998 - ukončení výroby kyseliny fosforečné extrakční (odstraněna část technologických zařízení)1998 - ukončení výroby kyseliny sírové (odstraněno technologické zařízení)Do budoucna je uvažováno se stabilizací stávajícího výrobního programu, s plánovaným růstem prodeje a výroby u níže uvedených produktů.- Prací prášky a kapalné čistící prostředkyUdržení stávajícího objemu výroby pracích prášků při zachování současného způsobu prodeje, plánovaným nárůstem až na 1200 tun produktu měsíčně a prodejem prostřednictvím obchodních řetězců a do maloobchodní spotřební sítě.V případě kapalných čistících prostředků zůstávají obchodní záměry shodné jako u pracích prášků, pouze plánované množství prodeje a výroby je 100 tun produktu měsíčně.- Kyselina fosforečná potravinářská a technickáPředpokládá se rychlý nárůs

hodnotil:

Zdenka Szurmanová, AQD-envitest

datum:

05.03.2008

hydrologické pořadí:

41701061

vodní tok:

Dyje

vodstvo:

časté vybřežení odlehčovacího ramene Dyje do okolních lužních lesů.

vzdálenost k povrchovým vodám:

250 m

S-JTSK:

-584 663 -1 213 093

GPS:

48.7399N 16.867E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

160 m

kraj:

Jihomoravský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

podrobný průzkum (A,B)

původce znečištění:

textilní průmysl

typ lokality:

jiné

poznámka:

Jedná se o současně provozovaný závod zdravotních pomůcek - matrací, roštů apod. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2009.

hodnotil:

Ing. Petra Otmarová, RMT VZ, a.s.

datum:

13.01.2010

hydrologické pořadí:

41701115

vodní tok:

Svodnice

vzdálenost k povrchovým vodám:

200 m

S-JTSK:

-582 249 -1 212 069

GPS:

48.7513N 16.8982E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

158 m

kraj:

Jihomoravský

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

předběžný průzkum (C)

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

skládka TKO

poznámka:

Lokalizace: 100 m od zástavby, 100 m od ZD, 900 m od jímacího objektu Kančí obora1970 - Geotest Brno - HG průzkum1987 - Geotest Brno - PHO1988 - Geotest Brno - vrty1992 . Geotest Brno - vrty+rozbory1993 - Geotest Brno - HG průzkum

hydrologické pořadí:

41701060

vodní tok:

Včelínek

vzdálenost k povrchovým vodám:

300 m

S-JTSK:

-585 748 -1 209 362

GPS:

48.7723N 16.847E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

162 m