<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry > Říční niva

Většina zájmového území je lokalizována do nivy řeky Dyje. Toto území je charakteristické svojí velmi složitou stavbou, která bezprostředně ovlivňuje hospodaření v krajině. V zájmovém území řeka Dyje dříve vytvářela vnitrozemskou deltu, tj. území protkané sítí hlavních a vedlejších toků. Pro pochopení vodohospodářské a hydrologické složitosti zájmového území je nutné se zmínit o teorii říční nivy a následně historii jejího osídlení a vodohospodářských úprav.

Údolní nivou se rozumí zřetelně vytvořená nánosová rovina podél vodního toku vznikající říční sedimentací. Je vyplněna nezpevněnými usazeninami přenášenými a uloženými vodním tokem. Za povodní se mnohonásobně zvyšuje množství materiálu unášeného proudící vodou, dochází k rozlití řeky do údolní nivy, tj. k inundaci, a tím i k rozšíření unášecí a sedimentační činnosti vodního toku na celou oblast říční nivy.

Vodní toky tvoří v údolní nivě přímé a zvlněné úseky. Zvlněné úseky toku se nazývají meandry. U meandru se rozlišuje vypuklý břeh – konvexní břeh a vydutý břeh – konkávní břeh. Při konvexním břehu se tvoří nánosy sedimentů, naopak při konkávním břehu dochází k erozi břehů koryta. Meandry zpravidla vytvářejí v nivě tzv. meandrový pás, v němž se posouvají ve směru toku řeky. Přitom se území uvnitř jednotlivých meandrů, tzv. meandrové ostruhy, zmenšují. V nejužších místech meandrových ostruh nakonec dochází k protržení meandru. Oddělená část meandru, kterou přestala proudit voda, se nazývá odstavené rameno. Zvolna ztrácí souvislost s řekou, mění se na poříční jezero a posléze na tůně a bažiny. V dobře vyvinuté široké údolní nivě lze sledovat popsaný proces vývoje meandru v mnoha stadiích od čerstvě odstavených ramen dosud souvisejících s řekou až po bažinaté zbytky někdejšího toku.

Říční sedimentace v nivě je silně ovlivňována polohou vzhledem k toku. V blízkosti reky se obvykle usazuje hrubší hlinitopísčitý materiál, zatímco ve vzdálenějších, zejména okrajových úsecích nivy voda nese spíše jemný hlinitopísčitý kal, pomalu se usazující v mírně tekoucích, posléze často stojatých vod. V okolí vodního toku se vytvářejí mírně vyvýšené pásy tvořené hrubším materiálem, tzv. příbřežní valy, zatímco dále v nivě převládají jemnozrnné usazeniny.