<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Geologické a geomorfologické a poměry

Zájmové území náleží ke geomorfologické soustavě – Západopanonské pánvi. Území je součástí Dolnomoravského úvalu a je budováno neogénními a především kvartérními sedimenty. Má především nížinný reliéf, částečně přecházející v pahorkatinný reliéf měkkých tvarů. Z geomorfologického hlediska zájmové území představuje reliéf akumulační, tvořený rovinami niv vodních toků, plošinami říčních teras a plošinami sprašových pokryvů na úpatích pahorkatin.

Podle geomorfologického členění zájmové území náleží do jednotek:

 

Dyjsko-moravská niva je tvořena rovinou akumulačního rázu kvartérních struktur. Jedná se o rovinu s minimálním výškovým rozdílem. Niva v zájmovém území je tvořena souvrstvím štěrkopísků mocnosti cca 5–10 metrů, které jsou na povrchu pokryty 2–4 metry mocnými povodňovými hlínami. V detailu má celá niva složitou stavbu a je velmi komplikovaným a členitým tělesem s řadou mrtvých ramen a plochých ostrůvkovitých hřbetů vátých písků (hrúdy). Převýšení hrúdů nad okolní terén místy dosahuje 0,5–1,5 metru někdy i více. Orientace těchto přesypů písku je hlavně ve směru JZ–JV, podle převládajících směrů větru. Okraj dyjské nivy provází řešeným územím terasa ve výšce cca 5–10 m nad nivou.

V severní části území přechází dyjské terasy v Dyjsko-moravskou pahorkatinu.

V JZ části území leží zčásti spraší pokrytá pahorkatina, se širokou sníženinou, vyplněnou rybníky. Valtická pahorkatina má ráz převážně ploché pahorkatiny se středním sklonem a se střední výškou 197 metrů. Vyvinula se na různě zrnitých sedimentárních horninách neogénu s kvartérním pokryvem spraší, vátých písků (mezi Valticemi a Poštornou) a štěrkopískových teras. Má mělký reliéf s plochými úvalovitými údolími.

Další informace: Geologické mapy České geologické služby