Věcná část > Charakteristika zájmového území

Řešené území přísluší do povodí řeky Moravy – povodí III. řádu č. 4-13-0 Morava od Olšavy po Myjavu. Správní území města je dále rozděleno na několik částí povodí IV. Řádu. Páteřním tokem je řeka Morava. Správní území města je odvodňováno Svodnicí a Kozojídkou.

Morava

(správce Povodí Moravy, s.p.) pramení na svazích Kralického Sněžníku v nadmořské výšce 1380 m n.m., je hlavním povrchovým a nejvodnatějším tokem a tvoří přirozenou hydrografickou osu Dolnomoravského úvalu. Protéká úvalem od Napajedelské brány a ústí do Dunaje u Děvína v nadmořské výšce 136 m n.m. Řeka Morava je nejvodnatějším tokem celého správního obvodu a je hlavním povodňovým ohrožením pro Město Veselí nad Moravou.

V průměrném hydrologickém roce odvádí až 1 miliardu m3 vody, přičemž průtok kolísá od minima 3,5 m3/s po maximum asi 830 m3/s. Koryto Moravy je z velké části upraveno a ohrázováno. Pravý i levý břeh od Uherského Ostrohu až po jez Veselí nad Moravou je ohrázován. Od levého břehu koryta Moravy v lokalitě Břehy až po tok Svodnici je vybudovaná LB ochranná inundační hráz. V lokalitě od Zámeckého parku je ohrázován pravý i levý břeh až po katastrální území Vnorovy, kde hráze pokračují. V říčním km 130,050 je vybudován pohyblivý jez Veselí nad Moravou.

Na správním území města Veselí nad Moravou vede řekou Moravou část trasy Baťova kanálu, který se před lokalitou Benátky od řeky Moravy odděluje a vede následně samostatným kanálem.

Svodnice

(správce Lesy ČR, s.p.) pramení nad obcí Suchov na úbočí Suchovského Šumárníku v nadmořské výšce 440 m n.m. Vyúsťuje na k.ú. města zleva do řeky Moravy. Břehy Svodnice jsou od ústí do Moravy po silnici I/55 ohrazovány. Svodnice ohrožuje zahrádkářské kolonie v místní části Milokošť. Na toku Svodnice je vybudována vodní nádrž Blatnička v k.ú Blatnička.

Plavební kanál Petrov-Veselí n.M. (Baťuv kanál)

(správce Povodí Moravy, s.p.) neboli Průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934 - 1938 v délce cca 52 km k přepravě lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren v Otrokovicích. V současné době je celá vodní cesta opravena, zprovozněno 13 plavebních komor a umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava. Na správním území města Veselí and Moravou vede trasa Baťova kanálu částečně řekou Moravou a následně samostatným kanálem, kde se v místě odbočení Baťova kanálu z řeky Moravy nachází plavební komora PK Veselí nad Moravou. Baťův kanál nepřevádí povodňové průtoky a zástavbu města Veselí nad Moravou neohrožuje. Výjimku tvoří možné zpětné vzdutí od Řeky Moravy.

Odlehčovací rameno Moravy, Vnorovy – Uherský Ostroh

správce Povodí Moravy, s.p. – nachází se v severní částí správního území. Slouží k odlehčení povodňových průtoků na řece Moravě v Uherském Ostrohu. Zástavbu města Veselí nad Moravou neohrožuje.

Ostatní drobné toky

Kozojídka (správce Povodí Moravy, s.p.) pramení na k.ú. Blatnice pod Sv. Antonínkem a na území Veselí nad Moravou teče zhruba jihozápadním směrem. Na tomto drobném vodním toku se v km 4,5 v údolí pod vrchem Radošov v blízkosti Kozojídek nachází tzv. Kozojídský rybník (Veselský rybník). Kozojídka zástavbu města Veselí nad Moravou neohrožuje.

Struha (správce Povodí Moravy, s.p.) vznikla jako jedno z ramen Moravy, která při povodních odlehčovala průtok hlavního toku. V současnosti se odděluje před plavební komorou od Baťova kanálu a končí přepadem do odlehčovacího ramene. Zástavbu města Veselí nad Moravou neohrožuje.

Ve správním území města se dále nachází velké množství melioračních příkopů s neurčeným správcovstvím.